Boj za občanská práva a národní jednotu.
Po Francii a Itálii přeskočila revoluční jiskra na státy Německa.
Po Francii a Itálii přeskočila revoluční jiskra na státy Německa.
Docházelo k lidovým shromážděním a demonstracím (požadavky svobody tisku a shromažďování, svolání spolkového parlamentu).
V Bádensku a Bavorsku byly přislíbeny reformy a svoboda tisku, v Sasku abdikovala konzervativní vláda.
Revoluční události v Prusku
V Bádensku a Bavorsku byly přislíbeny reformy a svoboda tisku, v Sasku abdikovala konzervativní vláda.
Revoluční události v Prusku
- 18. 3. 1848 - demonstrace před berlínským zámkem
- poté v ulicích vyrostly barikády a následovaly tvrdé boje s armádou
- 19. 3. král vojsko odvolal, přislíbil vydání ústavy a svolání ústavodárného shromáždění
Ostatní státy Německého spolku byly nyní ochotny přistoupit na základě všeobecného a rovného volebního práva na volby do celoněmeckého parlamentu, který se měl sejít ve Frankfurtu nad Mohanem a vypracovat ústavu.
Nejdříve se sešel Prozatímní parlament, který měl volby připravit. Již zde spory mezi radikály (chtěli odstranit všechny monarchie) a umírněnými (chtěli zachovat monarchistickou státní formu).
První celoněmecký parlament se sešel ve frankfurtském kostele sv. Pavla 18. 5. 1848 – jednání o sjednocení, o vládě, konstituci.
2 koncepce sjednocení:
- 19. 3. král vojsko odvolal, přislíbil vydání ústavy a svolání ústavodárného shromáždění
Ostatní státy Německého spolku byly nyní ochotny přistoupit na základě všeobecného a rovného volebního práva na volby do celoněmeckého parlamentu, který se měl sejít ve Frankfurtu nad Mohanem a vypracovat ústavu.
Nejdříve se sešel Prozatímní parlament, který měl volby připravit. Již zde spory mezi radikály (chtěli odstranit všechny monarchie) a umírněnými (chtěli zachovat monarchistickou státní formu).
První celoněmecký parlament se sešel ve frankfurtském kostele sv. Pavla 18. 5. 1848 – jednání o sjednocení, o vládě, konstituci.
2 koncepce sjednocení:
a) monarchistické maloněmecké řešení
- sjednocení Německa pod nadvládou Pruska = úsilí Otto von Bismarcka
b) monarchistické velkoněmecké řešení
b) monarchistické velkoněmecké řešení
- sjednocení pod hegemonií Rakouska a Habsburků
Dočasná ústřední vláda, která neměla ani armádu, policii a úřednictvo a byla odkázána na dobrou vůli jednotlivých států - nebyla schopna uskutečnit sjednocení Německa.
28. 3. 1849 - vydána říšská ústava
Dočasná ústřední vláda, která neměla ani armádu, policii a úřednictvo a byla odkázána na dobrou vůli jednotlivých států - nebyla schopna uskutečnit sjednocení Německa.
28. 3. 1849 - vydána říšská ústava
- zakotveny občanské svobody, náboženská tolerance, zrušení feudální závislosti, trestu smrti, zrušena stavovská privilegia
- zvítězila maloněmecká koncepce sjednocení
- zvítězila maloněmecká koncepce sjednocení
- předpoklad zachování monarchie v čele s císařem
- legislativu měl tvořit Říšský sněm, složený ze dvou komor - komory lidu a komory států
Konec pro celé ústavní dílo znamenalo odmítnutí císařské koruny pruským králem - odmítl převzít císařskou korunu z rukou „revolučního parlamentu“.
Pokus vybudovat nové sjednocené Německo se nezdařil - přesto cesta ke sjednocení pod vedením Pruska zůstala otevřená.
- legislativu měl tvořit Říšský sněm, složený ze dvou komor - komory lidu a komory států
Konec pro celé ústavní dílo znamenalo odmítnutí císařské koruny pruským králem - odmítl převzít císařskou korunu z rukou „revolučního parlamentu“.
Pokus vybudovat nové sjednocené Německo se nezdařil - přesto cesta ke sjednocení pod vedením Pruska zůstala otevřená.
Byl obnoven Německý spolek (s účastí Rakouska) i celní spolek (bez účasti Rakouska).
Přesto revoluce nebyla zcela neúspěšná - všechny spolkové státy včetně Rakouska a Pruska pocítily nutnost vydat ústavu, i když bez účasti lidu.
Přesto revoluce nebyla zcela neúspěšná - všechny spolkové státy včetně Rakouska a Pruska pocítily nutnost vydat ústavu, i když bez účasti lidu.
Žádné komentáře:
Okomentovat