Loading

36.3.1 SITUACE PO REVOLUCI

Největším problémem Prozatímní vlády bylo to, že „nevládla“.

V Rusku panovalo faktické dvojvládí vláda + petrohradský sovět (asi 2500 delegátů!!!) V době, kdy petrohradský sovět ovládají již hlavně bolševici je dohoda na čemkoli s vládou prakticky nemožná. Jelikož žádná z prozatímních vlád nebyla schopná vyřešit hlavní problém - ukončení války - získávali bolševici čím dál větší podporu především mezi dělníky. Tato podpora ovšem nestačila k získání většiny hlasů v chystaných volbách to Ústavodárného shromáždění.

Proto došlo 25. října 1917 k novému, tentokrát levicovému převratu. Často se dnes setkáváme s názorem, že vytrvalá snaha vlády pokračovat ve válce na straně Dohody vládu a demokracii v Rusku zahubila.

Již dlouho před levicovým převratem vláda neměla kontrolu nad zemí, v nastalém zmatku, kdy Rusko bylo fakticky bez výkonné moci, nastal chaos i na frontě, vojáci (rolníci) hromadně dezertovali, utíkali z fronty a cestou domů loupili a šířili nové údajné instrukce brát si půdu.

Prozatímní vláda sice měla připravenou pozemkovou reformu, tu musel schválit nový parlament, ale Sovět nedal souhlas k volbám, jelikož již směřoval k formě vlády typu republiky rad a „ taky asi nechtěl aby si lid tímto vládu oblíbil“ Z.P.

Žádné komentáře:

Okomentovat