- série cca 50 revolučních akcí v celé Evropě
- ozn. také jako „jaro národů“
- jde o vyvrcholení hnutí směřujícího k občanské společnosti
1. Evropské země v předvečer revoluce
- prvním výrazným otřesem pro systém Svaté aliance byl rok 1830 - červencová revoluce v Paříži zmařila plán francouzského krále Karla X. na návrat k absolutismu
- do čela konstituční monarchie vynesla Ludvíka Filipa I. z orleánské větve Bourbonů - tento převrat byl v rámci západní Evropy považován za legitimní
- za legitimní byl považován také převrat v Belgii proti nizozemské nadvládě (25.7. 1830)
- belgičanům vojensky pomohla Francie, uznala jejich stát a společně s VB garantovala jeho neutralitu
- nezdarem ale skončila další povstání v italských a německých státech i v ruském záboru Polska
- také Itálie spoléhala na pomoc Francouzů, ale zásah rakouských vojsk byl rychlejší a masivnější
- 1832 Giuseppe Mazzini založil ve francouzském exilu tajný spolek „Mladá Itálie“
- připravoval osvobození a sjednocení Apeninského poloostrova a usiloval o vytvoření celoevropské konspirační sítě proti systému Svaté aliance (Mladé Německo, Mladé Polsko,...)
- ústředím měla být organizace „Mladá Evropa“- založena 1834 v Bernu
- revoluční vlna roku 1830 zasáhla také polské království, které se nacházelo pod carskou nadvládou
- povstání Poláků hrubě potlačeno ruskými vojsky (poraženi v květnu 1831 v bitvě u Ostrołęky)
- „kongresovka“ (tzv. Kongresové království, ozn. po Vídeňském kongresu, který Polsko rozdělil) se stala fakticky gubernií
- mnoho povstalců putovalo do sibiřského vyhnanství, jiní prchli do západní Evropy
2. Situace v předvečer revoluce
- za příčiny revoluce je možno označit vliv průmyslové revoluce na politiku
- přinesla odpor k přežitkům feudalismu a požadavek konstituce a řešení sociálních otázek
- nespokojenost s politickým uspořádáním, kdy většina lidí je bez politických práv
- národní požadavky v Německu, Itálii, stř. a vých. Evropě, které nebyly ve 20. a 30. letech splněny
- samotná revoluce urychlena dvěma událostmi: obchodní a průmyslovou krizí, která se z Anglie šířila do Evropy a neúrodou, způsobenou suchem v roce 1846 (hlad, bída, růst cen potravin)
- od konce 40. let přibývalo i dalších příznaků, které věštily další a rozsáhlejší krizi stabilizačního systému
- 1847 - 1848 občanská válka ve Švýcarsku
- liberální švýcarské kantony si vynutily na konzervativních kantonech přijetí nové ústavy podle amerického vzoru
- VB zabránila intervenci ost. evropských států
Žádné komentáře:
Okomentovat