29.4 VILÉMOVSKÉ NĚMECKO - ZAHRANIČNÍ POLITIKA

Neblahé projevy „nového kursu“ v zahraniční politice.
- nebyla prodloužena zajišťovací smlouva s Ruskem
- naopak dohoda s Anglií - za odstoupení jihoafrických území dostane Německo ostrov Helgoland

Během krátké chvíle byl tak rozbit Bismarckem umně provázaný systém aliancí

- spojenectvím Francie a Ruska vzniklo pro Německo akutní nebezpečí války
- nepodařilo se zintenzívnit vztahy s VB tak, aby vstoupila do spolku s Německem

Od roku 1890 se Německo účastnilo imperialistického mocenského soupeření.
Zisk kolonií ve východní Asii a Pacifiku - nebyly tak významné jako území získaná Bismarckem.

Hybnou silou německé koloniální politiky byly Německá koloniální společnost + Všeněmecký spolek + Lodní spolek

Všeněmecký spolek

- požadoval posílení německého národního sebevědomí v sepětí s národními a imperialistickými cíli
- žádal agresivnější německou koloniální politiku a rychlejší výstavbu námořního loďstva (nástroj na demonstraci německé moci)

Od roku 1897 generálním sekretářem říšského námořního úřadu admirál Alfred von Tirpitz (zastánce myšlenky silné námořní flotily). Jeho program výstavby námořního loďstva schválen (vybudovat flotilu, která by se vyrovnala britskému loďstvu)
- začínají závody ve zbrojení s Anglií

1903 - zahájena stavba tzv. bagdádské železnice

- financována německými bankami

- přes Bospor spojila Severní moře s Perským zálivem
- narušila britské a ruské geopolitické a ekonomické zájmy
- dokončena 1940

Již před válkou existovalo mezinárodní mírové hnutí.

Na 2. mírové konferenci v Haagu (1907)

- pokus VB o zařazení na jednání otázku německého námořního zbrojení

- německou vládou příkře odmítnuto (nepodpořilo by ostatní mírové iniciativy)

Výstavba válečného loďstva znamenala ohrožení britské námořní hegemonie - 1904 uzavřela VB „srdečnou dohodu“ s Francií- 1907 se k nim připojilo Rusko a Německo se ocitá v mezinárodní izolaci.

Jediným spolehlivým spojencem Německa zůstalo Rakousko-Uhersko - to se ale angažovalo v jihovýchodní Evropě

Po balkánských válkách 1912-1913 začala být ve hře samotná existence R-U jako evropské velmoci
- ukázalo se, jak problematické bylo pro Německo spojenectví s mnohonárodnostním R-U

- vypuknutí války mezi oběma mocenskými bloky mohla ještě zabránit spolupráce mezi Berlínem a Londýnem, podmíněná přijetím mnoha oboustranných kompromisů

28. 6. 1914 zavražděn František Ferdinand d´Este

- Německo přislíbilo okamžitě R-U pomoc

- R-U vpadne do Srbska a Německo mu vpádem do Ruska bude krýt týl

- začíná První světová válka

Literatura:
Müller, H. a kol.: Dějiny Německa. NLN, Praha 1995.
Stevenson, J.: Dějiny Evropy. Ottovo nakladatelství, Praha 2004.