Revoluce začala živelně asi 8. března na MDŽ, kdy do ulic Petrohradu vyšly ženy, dělnice jak s požadavky na zrovnoprávnění, tak se sociálními požadavky.
K demonstraci se během jednoho dne přidali další lidé nespokojeni s válečnými poměry v zemi a demonstrace přerostly v generální stávku (kvůli velmi tvrdé zimě a nedostatku potravin se nálada obyvatel rychle radikalizovala, navíc většina závodů byla zastavila provoz kvůli nedostatku energie i surovin).
11. března se vláda pokusila o protiakci a zatkla asi sto levicových poslanců, ale to jen přililo olej do ohně již za několik hodin obsazují davy lidí justiční palác (symbol útlaku) petrohradskou pevnost a vězení.
Druhý den se k demonstrantům připojila téměř celá petrohradská posádka a vláda odstupuje. Ustanovila se Prozatímní vláda (předseda G. E. Lvov, od června Kerenský) a sovět petrohradských vojenských a dělnických zástupců.
15.3. car odstupuje a v září byla vyhlášena demokratická republika.
Revoluce byla živelná, lidé plni nadšení a euforie. Později se bolševici snažily rozšířit fámu o její „krvavosti“, bylo usmrceno asi 170 osob, nejvíce v Kronštadtu, kde námořníci lynčovali své důstojníky.
Po revoluci vyhlášeny demokratické svobody, autonomie Estonska, Finska, nezávislost Polska.
Žádné komentáře:
Okomentovat