20.1.1 REFORMY PETRA I. VELIKÉHO

Příčiny:

- hosp. zaostalost

- zemědělský stát (půda feudálů a cara - nezájem rolníků na práci)
- zaostalá armáda, státní správa, málo manufaktur, není přístup k moři

Cíle:

- likvidace stavovských institucí, oslabit vliv církve

- vybudovat státní byrokracii a armádu

- posílení absolutismu

1) vojenské reformy

– nejvíce financí (armáda – až 80% rozpočtu), vojsko a námořnictvo
- zdroj příjmu – daně (změnil daň z domácnosti na daň z hlavy – daně neplatila šlechta a duchovenstvo
- 200 000 vojáků + 100 000 kozáků, na Baltu 800 plavidel + 28 000 námořníků

2) hospodářské reformy

– snaha o merkantilitní politiku

– podpora manufaktur a podnikání (půjčky, státní podpora a privilegia)

- slévárny pro výrobu děl a pušek, tkalcovství, loděnice
- zakládání nevolnických manufaktur

- celní ochrana, budování vodních cest, síť kanálů

- obch. styky se západem, zvaní cizí odborníci
- vývoz kůže, plátna, lodních lan, lnu, konopí, obilí, medu,…

3) správní reformy

- posílení samoděržaví
- země rozdělena na gubernie (12 provincií, správní celky) – spravované gubernátory (místodržiteli)

- dále na nižší celky (vojvodství) + města dostala samosprávu (v čele nejbohatší kupectvo)

vznikají centrální celostátní orgány:
- senát – hlavní administrativní a právní autorita v zemi, poradní sbor cara, pomáhal carovi sestavovat tzv. ukazy (nařízení), byl státní radou, nejvyšší institucí a soudním dvorem
- jednotlivé obory státní správy řídila kolegia = ministerstva(místo dosavadních prikazů)
- tím zanikl carský poradní sbor aristokratů – bojarů (bojarská duma)

- na státní úřednictvo a poddané dohlíží tajná kancelář
- moderní úřední správa plní rozkazy jen cara
- zahr. experti a rádci
- každý šlechtic povinen sloužit státu (jako důstojník nebo úředník)

zaveden přísný hodnostní řád

- nová hierarchie – 14 hodnotících stupňů

– každý jimi musel projít, chtěl-li získat nejvyšší hodnost

- zaručena kvalita řízení a podřízenost šlechty carovi
- kariéra umožněna i lidem nešlechtického původu (důraz na osobní schopnosti)

- místo staré rodové dědičné šlechty bojarské a služebné vzniká nová šlechta vojensko–úřednická a statkářská

- plně rozvinutá centralistická absolutní monarchie

- další reformy: evidence obyvatel na venkově (přehled o majetku statkářů – museli za lidi platit, tak je často zapírali), zaváděny nové daně (např. z hlavy („duše“) pro každého muže nevolníka (podle fr. vzoru), z vousů, rakví,…), dávky, nepřímé daně, šlechta nezdaněna, nové povinnosti – práce mužiků na stavbách opevnění, kanálů, měst

církev

– pravoslavná

– pod státním dohledem, omezen počet klášterů, zdaněny příjmy
- po smrti patriarchy (1700) už místo neobsazeno

– založen Svatý synod (sbor kněží) = 9 biskupů

- car zastoupen úředníkem - církev vřazena do státní správy (obdoba caesaropapismu)

4) školské a kulturní reformy

– podpora vzdělání

- změna životního stylu šlechty a bohatých měšťanů (obydlí, oděv, zábava) podle západních vzorů
- zakládání odborných škol

– výchova státních úředníků, důstojníků, inženýrů, vojenské učiliště
- 1725 Ruská akademie věd (spojovala výzkum a vyučování)
- 1703 1. ruské noviny, zřízeny tiskárny, vydávány publikace, různé spisy, překlady
- zaveden juliánský kalendář – do roku 1700 začínal rok 1. září a letopočet veden od stvoření světa, tj. přes 5.tis. let př. n. l.
- zjednodušena ruská azbuka (název z dvou prvních písmen cyrilice:az, buky)
- 1702 – něm. Společnost uvedla do Ruska divadlo, zřízena první nemocnice, muzeum, zváni cizí umělci a vědci

Reformy

– odpory nevolníků a Petrových odpůrců

- spiknutí – bouře bezohledně potlačeny

- Petr nešetřil ani vlastního syna Alexeje (odhalil jeho spiknutí, uvězněn, utýrán k smrti)

- prohloubení soc. protikladů (šlechta neomezená vládkyně nevolníků)

Po smrti Petr I.

– palácové převraty

– během 30 let 6 carů a careven (slabí panovníci):

Kateřina I.(1725 – 1727) mž. Petra I.

Petr II. Alexejevič (1727 – 1730)

Anna Ivanova Kuronská (1730 – 1740)

– pocházela ze Z říše (germanizované území

– na dvůr něm. poradci, ruský dvůr se rozpadá, carevna navládne, vládne spíše přivandrovalá šlechta, která vše rozkrádá

Ivan IV. Antonovič (1740 – 1741) + regentská vláda Anny Leopoldovny

Alžběta I. Petrovna (1741 – 1761) – pomalý návrat k tradici reforem Petra I.

Petr III. Fjodorovič ( 1761 – 1762)

– manžel Kateřiny II., vnuk Petra I. Velikého

- vládl jen několik měsíců (despotický a neoblíbený), svržen gardou a zavražděn

– carevnou se stala jeho žena

- zmatky v Rusku