Loading

27.1 SEVER ITÁLIE

Jedním ze středisek sjedn. procesu hospodářsky nejvyspělejší Sardinské království (tj. Sardinie a Piemont v sz Itálii).

Vládne zde domácí savojská dynastie, od r. 1849 Viktor Emanuel II.

Od r. 1852 ministerským předsedou Camillo Cavour
– jeden z editorů novin Risorgimento (Znovuzrození)
- tvůrce sjednocovací koncepce, kterou postavil na aktivizaci lidových vrstev Itálie (tedy i radikálních revolucionářů Mazziniho a Garibaldiho) díky myšlence návratu antického Říma
- od r. 1853 se dominantním problémem stává vztah k Rakousku

Cavourovi se podařilo získat spojenectví francouzského císaře Napoleona III., italské osvobozovací hnutí začíná podporovat i Francie a Rusko.

1859 - krátká vítězná válka o severoitalské oblasti - porážka Rakouska u Solferina a Magenty.

Porážka Rakouska vyvolala povstání v Toskánsku, Modeně, Parmě

Napoleon se začal obávat přílišného posílení Sardinského království, a tak se v červenci 1859 dohodl s Františkem Josefem na uzavření příměří ve Villafrance. S tím Italové nesouhlasili, chtěli další postup, další územní zisky.

10.11. 1859 mír v Curychu
- důsledek příměří uzavřeného Napoleonem
- k Sardinskému království připojena Lombardie s Milánem, Benátsko zatím udrželi Rakušané
- na protest proti francouzskému jednání podává Cavour demisi

Žádné komentáře:

Okomentovat