Loading

49.1 VNITŘNÍ VÝVOJ V RUSKU PO ŘÍJNOVÉ REVOLUCI

Po převratu dělnictvo organizované v závodních výborech začíná přebírat továrny do své správy a vyhání majitele i úředníky. Do roku 1920 je zestátněn téměř veškerý průmysl. Rusko je 1918 obklíčeno ze všech stran, což způsobilo katastrofální nedostatek surovin, paliva a potravin. Průmyslový systém se hroutí a rozběhla se okamžitá inflace (tiskem papírových peněz, které mají krýt státní deficit). 1920 je kupní síla rublu asi 1% oproti roku 1917. Peníze ztrácí smysl a dělníci jsou vypláceni v naturáliích, ovšem problém je, kde naturálie vzít. Vesnice odmítají zásobovat města za bezcenné peníze a město jim nemá co jiného nabídnout, nezbývá než donutit rolníky násilím. Násilná rekvizice potravin vedla v Povolží a na Ukrajině v rolnickou válku. Zestátnění výroby i distribuce, násilná rekvizice zemědělských výrobků tvoří základ systému tzv. válečného komunismu. Případný odpor potlačují rudé gardy.

Na mezinárodní scéně došlo také ke změně; po izolacionismu, který vyvolaly spory ohledně neuznání starých ruských dluhů navázala RSFSR postupně diplomatické vztahy s Německem, Francií a Velkou Británií.

Vzhledem ke zdravotním komplikacím V.I. Lenina byl nově zřízen úřad Generálního tajemníka ÚV KS Ruska, dosazen do funkce byl Stalin. Tomu se podařilo úspěšně získat co nejvíce moci a odstranit z vedení vliv dalších ideových proudů, včetně myšlenky permanentní revoluce, kterou zastával Trockij. 30. prosince 1922 došlo ke spojení RSFSR (Ruská sovětská federativní socialistická republika, vznikla vlednu 1918), Ukrajinské SSR, Běloruské SSR a Zakavkazské SSR. Vznikl tak Sovětský svaz.

Žádné komentáře:

Okomentovat