Sovětská vláda podepsala 3. března 1918 v Brestu v dnešním Bělorusku smlouvu o příměří, ve které Rusko uznalo právo ústřední mocnosti na nově získaná území (Polsko, Ukrajina, Pobaltí).
Brestlitevský mír měl pro bolševické Rusko rozporuplné následky. Na straně jedné pomohl bolševikům získat čas na to, aby byly schopni udržet výsledky své revoluce. Na straně druhé znamenal významné územní ztráty zhruba 1 miliónu kilometrů čtverečních. Rusko přišlo o Finsko, Pobaltí, část Polska, Ukrajinu, Bělorusko a Besarábii.
Proti brestlitevskému míru se sice postavil jeden z vůdců revoluce - Lev Trockij, ovšem Lenin měl silnější pozici a tak bylo obětováno území ve prospěch udržení komunistického režimu. Avšak ani sám V. I. Lenin neměl v úmyslu Brestlitevský mír, který později charakterizoval jako hanebnou smlouvu," dlouho dodržovat a po německé kapitulaci v 1. světové válce se ho zřekl.
Pro demoktatické státy po 1SV představovalo Rusko stále hrozbu, vládla zde obava z rozšíření bolševické revoluce. Ovšem hlavní záměr uskutečnit vojenskou intervenci, který byl domluven i ve Versailles, dopadli neúspěšně.
Pro demoktatické státy po 1SV představovalo Rusko stále hrozbu, vládla zde obava z rozšíření bolševické revoluce. Ovšem hlavní záměr uskutečnit vojenskou intervenci, který byl domluven i ve Versailles, dopadli neúspěšně.
V Rusku byl chaos, občanská válka (rudoarmějci X bělogvardějcům) a intervenční armáda (asi 100 000 vojáků) podporavaná bělogvardějci- ruští antibolševici byla špatně koordinovaná. Proti bolševikům sehráli důležitou roli i čeští legionáři, kteří obsadili transsibiřskou magistrálu, ale i ti se musí 1920 stáhnout. Po roce 1920 bolševici obnovili kontrolu téměř nad celým ruským územím a začínají budovat „sovětské impérium“
První světová válka přinesla Rusku územní ztráty ve prospěch Rumunska, pobaltských států a Polska. Na jihu podepsali bolševici diplomatické vztahy s Afganistanem, Tureckem a Íránem.
V prosinci 1922 vznikl Svaz sovětských socialistických republik sestávající se z Ruské federace RSFSR Ruská sovětská federativní socialistická republika, Ukrajinské a Běloruské republiky a Zakavkazské federace. Na východě, po odchodu Japonců se postupně začlenila i Republika Dálného východu.
První světová válka přinesla Rusku územní ztráty ve prospěch Rumunska, pobaltských států a Polska. Na jihu podepsali bolševici diplomatické vztahy s Afganistanem, Tureckem a Íránem.
V prosinci 1922 vznikl Svaz sovětských socialistických republik sestávající se z Ruské federace RSFSR Ruská sovětská federativní socialistická republika, Ukrajinské a Běloruské republiky a Zakavkazské federace. Na východě, po odchodu Japonců se postupně začlenila i Republika Dálného východu.
Ovšem SSSR nebyl mezinárodně uznán. Problémem bylo mimo jiné i to, že bolševici znárodnili i řadu neruských podniků a to bez jakékoli náhrady.
Po válce jako první začalo se SSSR komunikovat Německo. Kontakty navázaly v průběhu Janovské konference 1922 v Rapallu, kde uzavřely smlouvu o likvidaci válečných náhrad a obnovení diplomatických styků ( pro oba státy to byla reakce mezinárodní izolaci, v které po válce byly).
Žádné komentáře:
Okomentovat