Loading

10.1 RANĚ STŘEDOVĚKÁ VZDĚLANOST

Světské vzdělání

V pojetí pozdně římské společnosti – nevyhovující, uplatnilo se až ve 4.stl. kdy se církev stala sama významnou sociální a kulturní silou. Křesťanské školy navazují na římské vzory, které zdůrazňují především formální stránku projevu – nutný správný a formálně dokonalý výklad textu, vypracovány také elementární pedagogické zákony – postup od nejjednoduššího ke složitějšímu.


Městské a klášterní školy

Návaznost na římskou tradici byla i v tom, že v prvních počátcích jsou zřizovány školy právě v městech, kde byly i školy pohanské. Během 6.stl. se situace mění – tvoří se nová síť škol, zřizovány nejen ve městech ale i v klášterech. Vedle škol biskupských vznikají tak i školy klášterní, jejichž učitelé jsou členy jediného existujícího západního mnišského řádu – benediktínů, od 7. stl. do 12. stl. provázejí celou západní křesť.vzdělanost, než jsou zatlačeni novými typy škol – univerzitami. Sídla benediktínů: centrum S ITA ( Monte Cassino), Britské ostrovy (Jarrow), Lutych. Šířením křesťanské vzdělanosti prosluli hl. mniši irští a anglosaští ( ti ovlivnili zejména vývoj vzdělanosti v Německu: kláštery Fulda, Reichenau a Sankt Gallen).

Vzdělávací program pro klášterní školy vypracoval Cassiodorus (rádce gótského krále Theodoricha.
Jeho základem bylo zvládnout SEDM svobodných umění, známých již od 5. stl. byly rozděleny do dvou skupin:
TRIVIUM (gramatika, rétorika, dialektika, tj. logika) a navazujícího KVADRIVIA (aritmetika, geometrie, astronomie a hudba)-základ pro studium teologie.
Gramatika jako základ středověkého vědění – pro pochopení výkladu textu básníků a historiků, jejím prostřednictvím se žáci seznamovaly s latinou.


Poznámka 1: evropské univerzity:
Bologna (1088), Pažíž-Sorbona (kolem 1150), Oxford (1167), Salermo (1173), Palencia (1178), Reggio (1188), Vicenza (1204), Cambridge (1209), Salamanca (1218-1219)………….Sevilla (1254)…Montpellier (1289), Lisabon (1290)…….Pisa (1343), Praha (1348), Perpignan (1350)…..Krakov (1364-1400), Vídeň (1365),…….Louvain – Lovaň (1425)……Bratislava – Prešpurk (1465)


Knihovny

Zakládány v různých církevních institucích, největší význam knihovny klášterní, skriptoria.

Rozkvět různých forem historického písemnictví – od análů, líčení života svatých, po traktáty.
Shromažďování bájí a legend keltské minulosti – pozdější náměty trubadúrských písní.
Dále systematizace církevního práva (dílo Decretum od Graciána z Bologni, doprovázeno zároveň studiem práva římského), vznikají také překlady z arabštiny a klasické řečtiny, rozvíjeno učení v oblasti práva, medicíny a filozofie: hl. v Salernu, Montpellieru (medicína) a Bologni (práva).
Prostřednictvím španělského Toleda a sicilského Palerma se křesťanstvo začínalo seznamovat s moudrostí starověku zprostředkovanou arabskými učenci. Např. Aristoteles se stává nejrespektovanějším filozofem jen díky komentářům Averroese z Cordóby (Ibn Rušd, 1126-1198). Muslimské Španělsko dává Evropě i desítkovou soustavu a rozvinutou matematiku.


Poznámka 2: první evropský záznam o výrobě papíru z roku 1144 z malého maurského městečka Xativah (dnešní San Felipe) u Valencie, o sto let později pak v Itálii provedeny technické inovace poblíž Ancony, zde byl pak vynalezen i vodotisk, poté se papír rozšířil po celé Evropě, nahrazuje papyrus či pergamen. První papírny vznikají ve Francii, v kraji Auvergne (Ambert 1326), v Troyes (1338) a v Norimberku (1390)m pak Portugalsko (Leira 1411), Anglie (Hertford pol.15.stl), Konstantinopol (1453), Krakov (1491), Moskva (1565).


Dále vzniká dvorská literatura

Původně měla dvě centra:
Severofrancouzské dvory (odtud chanson de geste [šanso: d žest] oslavující franské a artušovské legendy, inspirace kultem Karla Velikého, zrod epických děl jako Chanson de Roland.
Aquitánský dvůr v Poitiers, kde kvete forma chanson d´amour, opěvující dvorskou lásku, z něj vychází i kodex 31 článků Umění pravé lásky ( pravidla, která přisuzovala aktivnější roli paní rytířova srdce převracela dobové genderové stereotypy a snižovala manželství, jež pojímala jako pouhou konvenci.)

Autor dvorských romancí: Chrétien de Troyes (kolem 1135-1190, pocházející ze Champagne) sepsal artušovskou trilogii.

Žádné komentáře:

Okomentovat