12.3 VZESTUP HABSBURKŮ

Rudolf Habsburský

Hrabě ve Švýcarech, zvolili ho kurfiřti, nechtěli mít mocného krále, vzdal se císařských práv nad Itálií, smířil se s papežem.

1276 – donutil P. O. II., aby vydal alpské země a přijal Čechy a Moravu v léno.

1278 – porazil P. O. II. na Moravském poli

- držel pak Moravu 5 let ve své moci

- zasnoubil dceru Juditu s Václavem II.

- Rakousy a Štýrsko udělil synu Albrechtovi


Vzestup Habsburků

1273 – kurfiřti ve Frankfurtu zvolili hraběte Rudolfa Habsburského

- zájem měl i Přemysl Otakar II.

– měl majetek, vrchnostenská práva, byl významným pánem
- slíbil, že získá zpět majetky, které byly zcizeny za interregna

– konflikt s P. O. II. (přivlastnil si rakouské a štýrské země po smrti císaře Fridricha II.), odmítl králi holdovat, spoléhal totiž na svou pozici nejmocnějšího říšského knížete, ale Rudolf na něj uvalil klatbu, Přemysl ustoupil, vrátil země, složil lenní hold, ale pak se opět vzepřel

1278 – bitva na Moravském poli (u Suchých Krut)

– při útěku Přemysl zahynul

- Rudolf převzal vévodství rakouské a štýrské a pak je udělil svým synům jako dědičné říšské léno
- sice nedosáhl císařské korunovace, nezajistil synům nástup na trůn, ale získal Rakousko a Štýrsko – čímž položil pevné základy pro vzestup habsburského rodu, na konci 14. století rod ovládal jeden z největších územních komplexů v Říši

1291 – po smrti Rudolfa

– se obce Uri, Schwyz, Unterwalden v západní části habsburské sféry spojily a vytvořily Spolek

– Švýcarské spříseženství – závazek věčného míru, proti Habsburkům

1315 – bitva u Morgartenu

– rakouské vojsko poraženo
- k obcím se přidala města Luzern, Curych, Bern – celkem jich bylo 8