17.4 V. FÁZE - VÁLKA ŠVÉDSKO-FRANCOUZSKÁ (1635 - 1648)

• Francie si uvědomila, co by znamenala převaha Habsburků v Evropě – Francie se snažila udržet roztříštěné Německo a dosáhnout hranic na Rýně
• zároveň boje proti Španělům (podpora povstání v Portugalsku, které se roku 1640 znovu osamostatnilo)
• 1643 zastavila Francie nápor Španělů u Rocroi (vojevůdce Henri Turenne a princ Ludvík Condé)
• tato etapa patřila k nejdelším, země již zničené, vyčerpané
• na stranu císaře se postavilo Sasko, Dánsko
• v tomto období švédské vpády do Čech, na Moravu (generál Banner, generál Torstenson) – dobytí Olomouce (1642); Švédové vyhráli v bitvě u Breitenfeldu
• 1645 porážka habsbursko-bavorských vojsk u Jankova (švédský generál Torstenson)
• švédské vojsko se mělo na Moravě spojit s knížetem sedmihradským – s Jiřím Rákóczim (zmocnil se většiny Slovenska), ten však uzavřel s Ferdinandem III. separátní mír v Linci (1645) = konec naději na dobytí Vídně
• 1646 nový švédský vpád do Čech (generál Wrangel)
• 1648 obsazena Praha (Malá Strana a Hradčany): její plenění, rozkradení sbírek Rudolfa II. X obyvatelé již ve Švédech nespatřují osvoboditele od habsburské nadvlády