Habsburkové obrací svou pozornost na střední Evropu.
Úsilí o převahu v západní Evropě nemá již šanci na úspěch: roku 1581 vyhlášena nezávislost Spojených Nizozemských provincií; ani další snaha Španělů obnovit nadvládu nad Nizozemí neměla úspěch – roku 1609: dočasné příměří mezi Nizozemci a Španěly.
Habsburkové ve střední Evropě spojují své mocenské zájmy s bojem proti protestantismu – u dvora Rudolfa II. se prosazuje tzv. španělská strana, která je nekompromisní vůči nekatolíkům - proti sobě stojí katolíci a nekatolíci (utrakvisté).
Napětí mezi Anglií a Nizozemím (snaha anglických společností zbavit se nizozemské převahy pak plně vypukla za anglo-nizozemských válek).
Protihabsburský odboj uherské šlechty (1604-1606) – v čele Štěpán Bočkaj, nakonec mír ve Vídni: zaručena náboženská a politická svoboda + hrozba turecká, Bočkaj získal Sedmihradsko.
Stav v jednotlivých zemích
Svatá říše římská
- v čele formálně stojí císař, ale nemá skutečnou moc
- je zde Liga (katolická, např.Bavorsko) X Unie (skupina knížat a říšských měst, v jejím čele kurfiřt falcký; mnoho vlivných knížat, např.saský vévoda, nechtějí vyhrocovat spory s katolickým táborem a proto se k Unii nepřidávají)
- je zde Liga (katolická, např.Bavorsko) X Unie (skupina knížat a říšských měst, v jejím čele kurfiřt falcký; mnoho vlivných knížat, např.saský vévoda, nechtějí vyhrocovat spory s katolickým táborem a proto se k Unii nepřidávají)
Spojené Nizozemské provincie: snaha o konečné mezinárodní uznání, boj s Habsburky.
Anglie
- vláda slabého Jakuba I.
- nejprve snaha o kompromisní zahraniční politiku, mimo jiné i z obavy před možnou válkou se Španělskem
– v době českého stavovského povstání nepodpořil zetě Fridricha Falckého
Francie
- obava s habsburského obklíčení (v případě sjednocení Svaté říše římské – jako centralizovaného a absolutistického státu)
- Richelieu: obava z války, nejprve tajná podpora, až při hrozbě rozpadu koalice vstupuje do války
Švýcarsko: snaha o nezávislost, vymanění se z vlivu Habsburků.
Dánsko: snaha o ovládnutí severního Německa = konkurence Habsburků.
Důvody:
1) ekonomické
- v 17.století postihla Evropu malá doba ledová, která s sebou přinesla tvrdé zimy,
což mělo vliv na zemědělskou produkci
- v 17.století postihla Evropu malá doba ledová, která s sebou přinesla tvrdé zimy,
což mělo vliv na zemědělskou produkci
- epidemie, hlad
- méně lidí
- zdroje panovníci hledají expanzí
- nerovnoměrný hospodářský vývoj zemí
- nerovnoměrný hospodářský vývoj zemí
2) náboženské
- zpočátku rozpory mezi zeměmi katolického a protestantského tábora
- Španělsko X Spojené nizozemské provincie
- zpočátku rozpory mezi zeměmi katolického a protestantského tábora
- Španělsko X Spojené nizozemské provincie
- Liga X Unie
- zápas rakouských Habsburků jako ochránců katolického náboženství s opozicí českých, rakouských a uherských protestantských stavů
- Habsburkové: snaha o obnovení náboženské jednoty v Evropě, (na svých územích
zatím trpěli protestanty – české země: Rudolfův majestát, Uhry)
- Habsburkové: snaha o obnovení náboženské jednoty v Evropě, (na svých územích
zatím trpěli protestanty – české země: Rudolfův majestát, Uhry)
3) politické
- rozdílné politické systémy
- rozdílné politické systémy
- absolutismus X stavovské principy
- třicetiletá válka řešila protiklad universálního impéria a národních monarchií
Tábory
I. Habsburský tábor
- španělští a rakouští Habsburkové
- jejich kolonie, Liga, papežský stát, drobná italská knížata
- Habsburkům se nabízí šance propojit Španělsko a středoevropskou monarchii
- Habsburkům se nabízí šance propojit Španělsko a středoevropskou monarchii
– chtějí prosadit hegemonii v Evropě
II. Protihabsburská koalice
- Spojené nizozemské provincie, Švýcarsko, Unie, Anglie, Francie, Dánsko, Švédsko, protihabsburská opozice česká a uherská
Žádné komentáře:
Okomentovat