5 BRITÁNIE A SKANDINÁVIE OD 5. DO 11. STOLETÍ

(zpracováno z: André Maurois: Dějiny Anglie + A. S. Kan: Dějiny skandinávských zemí + středoškolské učebnice)

BRITÁNIE

Británie – zvl. postavení – ostrov blízko pevniny – přijímá vlivy (Římská říše, Keltové, křesťanství, Normané), ale chráněná vodou – všechny vlivy se mísí = neobvyklé.

Konec 4., zač. 5. stol. – v Anglii Keltové pod nadvládou Římanů – dobrovolně – přijímají pomoc proti okolním kmenům x Řím napaden Vandaly a Burgundy – stažení legií.

Útoky Piktů a Skotů – Keltové volají na pomoc saské náčelníky – obrátí se proti nim.

Anglové, Sasové, Jutové

- narozdíl od Keltů drží při sobě, oddaní náčelníkům

- společné vlastnictví půdy (každý obdělává část), nově trojpolní systém

- období napůl mytického krále Artuše (do jeho vlády přetrvávají zbytky keltské kultury)
- základní jednotka = 10 – 30 rodin – shromáždění (moot), starosta (reeve), šlechtic – vojenský vůdce (thana)

7. stol. – tvoří se 7 královstvíček (Sasové – Wessex, Sussex, Essex; Jutové – Kent; Anglové – East Anglia, Mercie, Northumbrie)

Malá království

- král volen z posvátné rodiny radou moudrých (witan) = hlavní vojenští a později i kněžští představitelé (soudní moc, právo sesadit a dosadit krále)
- království se dělí na shirs (Wiltshire, Yorkshire...) = samostatné soudní jednotky

Příchod misionářů: 2 vlivy – z Irska a z Říma.

Irsko – sv. Patrik – zakládá kostely a kláštery – šíření víry.

Papežem se stává Řehoř Veliký

– do Anglie sv. Augustin (z Canterbury)

– právo volit biskupy, založil arcibiskupství

– nesouhlas předchozích kněží

– existují obě učení – chaos

– král Oswa z Northumbrie svolává synod

– dává za pravdu Augustinovi - církev a stát spolupracují

Dánské vpády
- první zprávy r. 787 (jen tři čluny – zabili správce)

– 793 pravidelné zprávy o útocích
- zmenšila se rivalita mezi královstvími – (802 – 839) – Egbert z Wessexu
- jeden stát – panovník není neomezený – rada, království není dědičné
- válka proti Dánům – Dánové se nejdříve zmocňovali ostrovů, kde byly kláštery – základny – nejdříve získali skoro celý ostrov – pak Britové vyhráli

Alfréd Veliký (871 – 901)

– voják, námořník, zákonodárce, spisovatel, překladatel – důraz na šíření vzdělání

boj s Dány

- první boj – neúspěch

– utekl na ostrov Athelney – musel platit Dánům

- shromáždil dobrovolníky – nový útok Dánů (král Guthrun) – porazil je (dal je pokřtít)

– 878 uzavření míru

– 886 pevná hranice = Temže

vláda

- vytvořil třídy

– postupně povolávány k vojenské službě

- nechal opravit stará opevnění

- vznikají 2 obranné oddíly – pohyblivý (rytíři z vesnic) a územní (v okolí měst – při nebezpečí se stáhli do hradu)

- nepočetné, ale stabilní loďstvo

- sepsán zákoník (z desatera a zákonů anglosaských králů)

- zakládání vysokých škol pro šlechtice

- rozkázal založit anglosaskou kroniku

Potomci získávají další území – Seveřané bojují mezi sebou.

Ethelred II. - nové útoky Dánů – nebojuje udrží zem za poplatek – to Dány podpoří.

1016 – vojska Knuta Velikého obsadí Anglii

– rada ho zvolí za krále (po smrti Ethelredova syna)

- bere si vdovu po králi – Emu Normanskou
- silný král – nerozlišuje Dány a Anglosasy

– 1030 získává Norsko

Dánsko–britsko–norské království

Eduard Vyznavač

- zvolen po smrti Knuta Velikého, druhý syn Ethelreda
- ztráta Norska a Dánska
- ctnostný, dobromyslný, zbožný

– založil Westminsterské opatství

- mezi lidmi oblíben
. každému příbuznému prý sliboval korunu – Svenovi – dánský král, Haraldovi (vnuk Eduarda – syn vlivného šlechtice z Wessexu, Godwina ), Vilému Dobyvateli
- vytváří se Godwinova opozice
- 1066 Eduard umírá – nejpřímější nástupce Godwinův syn Harald - před tím unesen Vilémem – složil mu vazalský slib – Vilém se vzbouřil

Vilém Levoboček – Dobyvatel

- příbuzný jen přes pratetu

– nárok na trůn neměl x díky vazalskému slibu Haralda má za sebou papeže a celou evropskou církev (slíbil papeži reformu církve, ale pak ji stejně neuskutečnil)
- vybudoval loďstvo, mobilizace (sliboval pozemky)

září 1066 napadl Anglii

- před tím napadena Norským králem – oslabena

– bitva u Hastingsu – úskok fingovaný útěk, pak návrat a obchvat – masakr

- nezaútočil na Londýn – nechal ho vyhladovět – sami mu nabídli korunu

vláda

- nechtěl toho moc měnit

- chce budit dojem spravedlnosti – pronásledování zrádců (= Haraldovi stoupenci)

- dal postavit Tower
- těží ze vzpour – krvavé potlačení

– postaví hrad na umělém kopci

– dosadí vlastního pobočníka

– vznik nových panství a nové šlechty

– všichni musí složit vazalský slib

– jistý příjem, vojenská opora – upevnění feudálního řádu

- úřední jazyk francouzština – saština jen lidová – zjednodušuje se

Přesné soupisy půdy – tzv. Kniha posledního soudu (Domesday book)

= kolik lidí (přesně podle postavení), kolik lesů, luk, polí, potahů... je kolem určitého sídla

– jak to bylo dřív, teď, kolik se toho dá v budoucnu vydělat

– tak přesné, že se dá odhadnout tehdejší počet obyvatelstva (1,5 milionu)

- válečné výpravy – upadl z koně – o hrušku sedla si udělal vnitřní zranění – umírá

- prostřednímu synovi Vilému Rufovi (Ryšavému) odkázal Anglii

- staršímu Robertovi Normandii

- nejmladší Jindřich jen finanční vyrovnání