Loading

13.4 VENKOV V NOVÉ EVROPSKÉ CIVILIZACI

  • rodící se středověká civilizace: vznik měst, diferenciace skladby povolání, rozdělení funkcí a zdrojů obživy; vyhranění venkova oproti městu
  • zrod pozemkové dědičné šlechty a nezávislé postavení církve
  • od pol. 12. stol. se rozpadala hradská správní soustava státu odchodem šlechty na vlastní opevněné venkovské dvorce; když nová dědičná šlechta opustila knížecí služby a usadila se na venkově, kolem někdejší hradu se mohlo vytvořit město, třžiště apod.
  • zemědělsky činné vrstvy – devět desetin obyv.- nežily jen na venkově, každé město mělo větší nebo menší podíl zemědělství; „chlap“ ve staročeské lit. (Dalimil) není jen sedlák, ale i měšťan, tedy každá kdo nebyl šlechtic ani duchovní
  • během postupné feudalizace platili svobodní rolníci daň z míru (tributum pacis) vládci, který si přisvojil državu vznikajícího státu
  • sedláci měli u nás stejně jako jinde v Evropě dědičné právo dědičné právo na své usedlosti (staročes. dědiníci, svobodní držitelé dědiny) (dědic, dědův nástupce držení dědiny; teprve v 15. stol. se slovo dědina přeneslo na celou venkovskou obec, jak to dnes známe z Moravy nebo ze Slovenska
  • v časech, kdy se ještě neutvořila šlechta, dělila se společnost na svobodné a nesvobodné
  • podřízenost pánu se nazývala člověčenstvím a člověk nebo lidé se rozuměli zpravidla v tomto vztahu; po celé feudální období trvalo poddanství všech obyvatel, včetně šlechty panovníkovi
  • 10. stol., zemích bez římského práva se vyskytovali otroci – zajatci, kteří se na trhu prodávali do otroctví (křesťatn podle církevních předpisů nesměl být zotročen)
  • svobodní sedláci podřízení pouze panovníkovi se udrželi do konce feudalismu, ale v malé míře; dědiníci, v pozdním středověku se nazývají svobodníci, měli u nás vlastní soudy a majetek zapisovali do svobodnických knih, ne do desk zemských vyhrazených šlechtě, neměli právo účasti na zemském sněmu jako v jiných evrop. zemích, např. ve Švédsku, švýcarských kantonech
  • jistou míru svobody měli na venkově lidé specifických povolání, např. vojenská nebo strážní služba u na zemských hranicích; (u nás si takové postavení udrželi do 17. stol. Chodové, poddaní přímo panovníkovi s vlastním soudem v Domažlicích) dále pastevečtí Valaši, praobyvatelé balkánského poloostrova, kteří se po staletí pohybovali v horských oblastech, táhli se svými zvířaty ; další polozávislé osoby: brtníci:vybírali med divokým včelám v lesích), dále lidé spjatí s nezemědělskou činností (uhlíři, kteří v milířích pálili dřevěné uhlí)
  • svobodní sedláci se nejpočetněji udrželi v méně přístupných oblastech, kde se zpožďoval feudalizační proces ; DEN, NOR, FIN, SWE
  • někdy lze v Evropě stěží rozlišit postavení svobodných sedláků od spodní nižší šlechty, jež s nimi vývojovým původem splývala (svobodníci u nás, yeoman v Anglii či freeholder
  • do 13. stol. postupně v Evropě splynuly kdysi svobodné a nesvobodné masy poddaných
  • velké osidlování u nás vyvrcholilo ve 12. století; nové právní form, které znali novousedlíci ze svých domovů – emfyteuse, dědické, německé právo, purkrecht (z něm. Burgrecht – vztahující se na právo městské)
  • Lhoty: staročes. lhóta (dnešní lhůta), ze slovního základu lehký, ulehčení, osvobození v počátcích osídlení
  • organizátoři skupin kolonistů odměňovány zvláštními výhodami , pozemková vrchnost jim svěřila dědičně nižší správní funkce v obvodu rychty, který zahrnoval více vesnic (svobodní rychtáři, fojtové, šoltýsové, zčásti osvobozeni od podd. povinnosti, hl. renty; dědičné podřízeni pozemk. vrchnosti
  • pozemkové vrchnosti za peníze dávali někde rolníkům volnost: Burgundsko.svobodu si kupovali celé vesnice
  • Ita, Fr., Pyrenejský poloostrov, britský o. – systém parcerie: propůjčení půdy rolníkovi na 10 let, musel odvádět díl úrody; FRA místy forma nápolku: nezávislý pachtýř odváděl pozemkové vrchnosti polovinu výnosů pronajatých statků
  • stabilizace poddanské struktury umožnila zavést pravidelný systém přímých daní –berní- a desátků
  • v krizích systému od 14. stol. se objevovaly znevolňovaní tendence, nejdříve omezování dávných svobod vesničanů, lov, rybolov… a postupně zasáhly volnost pohybu podd. a nakládání s vlastní osobou, / práva uzavírat manželství, vyučit se řemeslu/, podd. se tomu bránili povstáními, vzpourami apod.
  • znevolnění v Evropě ve východní , území moskevské Rusi: nesvobodní chlopy

Žádné komentáře:

Okomentovat