13.10 NA SKLONKU EVROPSKÉ TRADIČNÍ KULTURY

• třetí čtvrtina 19. stol. pouze V. Brit. nabyla povahy průmyslového státu a s méně než 20 procenty zemědělských obyv.
• změna z hlediska výživy: druhá pol. 18. stol. zavádění Brambor, i lihovarnickou a škrobárenskou surovinou, brambory skrovnější v požadavcích na kvalitu půdy; 1770-72 hladomor v důsledku neúrody obilnin-šíření brambor v podhůří Čech
• 3. čtvrtina 19. stol. rozšíření pěstování cukr. řepy , surovina k průmysl. výrobě cukru
• setrvávání nadále na úhorovém systému, postupný přechod k modernímu střídavému vyžadoval odvahu experimentu; fungování starého a nového vedle sebe
• 1800- ¼ orné půdy v úhoru, do konce století střídavé hospodářství převážilo, úhor v Č. 1%, na Moravě 2% veškeré orné půdy
• na rozdíl od zemědělské půdy – do roku 1848 obdělával poddaný, potom svobodný rolník; podstatná část lesní plochy v pol. 18. stol. vlastněna velkostatkáři
• rozmach dálkového obchodu od 2. pol. 19. stol. – nová dopravní technika, 60. léta vybudování železnic a námořních parníků, země přestaly být závislé na místních zdrojích agrární produkce; obchodní výměna se stávala celosvětovou, předzvěst konce tradičního zemědělství
• obrat svět. obchodu s obilím konce 19. stol. nejv. podílely VB, USA, RUS, Británie import, ost. export
• Rusko: 1861 zrušení nevolnictví, opožděná přeměna, někdejší chlopi , zaostalí mužici, archaická extenzivní agrikultura
• krize: např. dovoz bavlny , juty a vlny ze zámoří –konkurenčně ubíjel len a konopí, vedl ke snižování chovu ovcí, hl. producenti vlny: Austrálie, Argentina, Uruguay, N. Zéland; objev anilinových barviv - katastrofa pro evrop. barvířské rostliny
• rolníci, kteří chtěli udržet krok s modernizací velkostatků:výrobní svépomocná družstva se společ. vlastnictvím nákladních stroků; rolnické úvěrní a záložní spolky – ve stř. Evropě raiffeisenky , podle svého zakl. Viléma Raiffeisena (19.st.)
• střední a malá rolnická hosp. vázaná na požadavky samozásobení, jen velký statek se mohl přizpůs. tržnímu hosp. – specializace
• skladba tradičního zemědělství kolem 20. stol. opouštěla; mechanizace, hnojiva, šlechtitelství
• žentouru přibyl před 1. sv. v. potencionální konkurent v elektromotoru
• sklízecí polní mlátičky kombinované s živým potahem, pak s mobilním parním strojem a nakonec s traktorem ( combine –kombajn)
• první americké kombajny –konec 20.let do Anglie, RUS, Něm.
• Rusko: násilná kolektivizace, pokles výnosů zemědělství, 1929-35 přídělový systém potravin a ž hladomor; úplná kolektivizace obilí dokončena do r. 1940, dva typy podniků – státní farma – sovchoz jako vzor při uplat. technických změn družstevním farmách – kolchozům; 1932 zavedena pasportizace, omezila volný pohyb zemědělců, připoutání rolníka k půdě, s. a k. násilně likvidovaly tradiční kulturu vesnice
• Československo: poltický tlak na kolektivizaci zem. , násilné přesídlování tzv. kulaků, kolektivizace změnila ráz kultivovaných krajin, jak se vyvíjeli od středověku; velkovýroba: scelila pozemky, ekologicky až nezdravé plochy
• vesnice se funkčně přiblížila měst. průmysl. sídlištím, někdy i typem výstavby; městské funkční struktuře se přiblížily střediskové obce funkcemi správními, obchodními, kulturními; městský člověk tráví naopak volný čas často na vsi