Loading

19.1.2 ZAHRANIČNÍ POLITIKA

Vláda Ludvíka XIV. byla nepřetržitým sledem válečných konfliktů, které odrážely vzrůstající velmocenské ambice státu.

Již roku 1659 podepsán tzv. pyrenejský mír se Španělskem: zisk Artois.

Snaha zajistit tzv. přirozenou hranici na Rýně, což vedlo ke střetávání se zájmy Svaté říše římské, s Nizozemím:
  • v letech 1667-1668 tzv. devoluční války na území Španělského Nizozemí
  • pomoc Nizozemcům od Anglie a Švédska
  • 1668 mír v Cáchách
  • Ludvík vydal dobytá území
  • zisk jen několika pevnostní na nizozemských hranicích

  • 1672 vpád do severního Nizozemí
  • dočasný spojenec Anglie (Karel II. - 3. anglo-nizozemská válka)
  • Nizozemci protrhli hráze a zaplavili část území

  • 1678 mír v Nijmegenu
  • Francie obdržela část Flander

  • v 80.letech (údaj z Dorazila -v letech 1679-1684, údaj z Kostky - v letech 1681-1685) politika reunií:
  • požadavky na znovupřipojení různých území k Francii (právní i vojenský nátlak)
  • připojena území patřící původně říši jako Štrasburk (1681), Trevír a Lucemburk

  • v letech 1688-1697 úder na Falc (tzv. válka falcká)
  • protifrancouzská koalice (Anglie, Svatá říše římská, Španělsko, Nizozemí)
  • nakonec r.1697 mír v Rijswijcku: Ludvík musel vrátit některá území (Lucemburk, Freiburk), podržel si Štrasburk, č.Alsaska

V letech 1701 - 1714 válka o dědictví španělské
  • spor o nástupnictví na španělském trůně (Karel II. zemřel bez následníka)
  • francouzští Bourboni chtějí spojit Francii se Španělskem
  • Habsburkové chtějí na trůn dosadit císařova syna Karla
  • nakonec kompromis (1713: utrechtský mír, 1714: rastattský mír)
  • na španělský trůn usedá vnuk Ludvíka XIV. Filip z Anjou jako Filip V.
  • musí ale slíbit, že Španělsko nikdy nebude spojeno s Francií
  • rakouští Habsburkové získávají Španělské Nizozemí, Milánsko, Neapolsko a Sardinii; Anglie Gibraltar, francouzské zámořské državy

Žádné komentáře:

Okomentovat