Již roku 1659 podepsán tzv. pyrenejský mír se Španělskem: zisk Artois.
Snaha zajistit tzv. přirozenou hranici na Rýně, což vedlo ke střetávání se zájmy Svaté říše římské, s Nizozemím:
- v letech 1667-1668 tzv. devoluční války na území Španělského Nizozemí
- pomoc Nizozemcům od Anglie a Švédska
- 1668 mír v Cáchách
- Ludvík vydal dobytá území
- zisk jen několika pevnostní na nizozemských hranicích
- 1672 vpád do severního Nizozemí
- dočasný spojenec Anglie (Karel II. - 3. anglo-nizozemská válka)
- Nizozemci protrhli hráze a zaplavili část území
- 1678 mír v Nijmegenu
- Francie obdržela část Flander
- v 80.letech (údaj z Dorazila -v letech 1679-1684, údaj z Kostky - v letech 1681-1685) politika reunií:
- požadavky na znovupřipojení různých území k Francii (právní i vojenský nátlak)
- připojena území patřící původně říši jako Štrasburk (1681), Trevír a Lucemburk
- v letech 1688-1697 úder na Falc (tzv. válka falcká)
- protifrancouzská koalice (Anglie, Svatá říše římská, Španělsko, Nizozemí)
- nakonec r.1697 mír v Rijswijcku: Ludvík musel vrátit některá území (Lucemburk, Freiburk), podržel si Štrasburk, č.Alsaska
V letech 1701 - 1714 válka o dědictví španělské
- spor o nástupnictví na španělském trůně (Karel II. zemřel bez následníka)
- francouzští Bourboni chtějí spojit Francii se Španělskem
- Habsburkové chtějí na trůn dosadit císařova syna Karla
- nakonec kompromis (1713: utrechtský mír, 1714: rastattský mír)
- na španělský trůn usedá vnuk Ludvíka XIV. Filip z Anjou jako Filip V.
- musí ale slíbit, že Španělsko nikdy nebude spojeno s Francií
- rakouští Habsburkové získávají Španělské Nizozemí, Milánsko, Neapolsko a Sardinii; Anglie Gibraltar, francouzské zámořské državy
Žádné komentáře:
Okomentovat