13.2 ANTICKÉ ZDROJE

• 1. tisíciletí před Kristem:vyspělá antická civilizace, podněty dalšímu evropskému rozvoji
• paní domu učila otrokyně domácím pracem, hospodáři zasahovali do rodinného života otroků, regulovali jejich sňatky (zdrojem Xenofón)
• přes veškerou pokročilost nestačilo řecké zemědělství uživit velká města jako byly Athény, Korint či Sparta, odkázané na dovoz obilí po moři
• římská venkovská usedlost – villa- většinou propachtovaným hospodářstvím, na rozdíl od řeckých dvorců nebývaly římské villy shloučeny v osadách
• problém v latifundiích: nezájem otroka o výsledek práce – něteří z latifundistů rozdělili půdu do nájmu drobným zájemcům o hospodaření – kolónům
• velký přínos železa: od počátku 1. tisíciletí př.n.l. začalo šířit v Evropě
• Vergilius – Zpěvy rolnické (Georgica) – konstrukčně dokonalejší oradla
• oběti Jupiterovi v Římě – dával vláhu celému světu a chránil rodinu i stát; řec. Demeter, řím, Ceres, bohyně úrody, která lidi naučila pěstovat obilí, slavena v dubnových slavnostech; Demeter se podle mýtu synu Diovi na třikrát zoraném poli a ze spojení mu zplodila syna Plúta, boha hojnosti
• Xenofón zná jediný způsob mlácení obilí-vyšlapávání zrna z klasů přeháněním dobytka přes snopky
• mlácení holemi s plochými konci, které předcházely středověkým cepům, užívali již antičtí zemědělci při výmlatu osiva, nedocházelo tolik k poškození zrna
• od 5. stol př.n.l. ruční mlýnky – žernovy:pečlivě opracovaný svrchní kámen s otvorem, kterým propadávalo zrno z násypky do štěrbiny mezi oběma kameny; místo pravěkých drtidel
• římské zahrady: odrůdy jabloní, hrušní, ořešáky, třešně, višně, švestky, fíkovníky, na poč. letopočtu meruňky, broskve, citroníky
• sušený ptačí trus –hnojení zelinářských záhonů
• poč. letopočtu vzniklo zvěrolékařství jako naučný obor