20 VZESTUP RUSKA 1613 – 1796, REFORMY PETRA I. A KATEŘINY II.

1613 nástup ROMANOVCŮ

- vystřídala dynastii Rurikovců

Michal III. Romanov (1613- 1645)

- překonán vnitřní rozvrat
- země osvobozena od polských a švédských dobyvatelů

- mír za cenu velkých územních ztrát – hl. ztráta: přístup k Baltskému moři

Archaická struktura:

- vládne car (despotická vláda), duma (poradní orgán), majitelé úřadů, nevolnické obyvatelstvo (rolníci,…)

– masy lidí

Alexej I. Michajlovič (1645 – 1676)

– syn Michala III.

- úsilí o neomezenou moc (samoděržaví)

- opora o nižší šlechtu (půda za odměnu, za „službu carovi“) = služebná šlechta - oddanost
- pokles vlivu stavovských orgánů

– sněmy (zástupci šlechta, církve, obchodnictva) svolávány čím dál méně

1649 Sobornoje uloženije (Uloženije)

- sněmovní usnesení, obnovený říšský zákoník:
- potvrzena carská moc (přísné tresty za činy proti ní)
- stanoví každému povinnosti – nejvíce pro nevolnickou masu (šlechta má nad nimi absolutní právo)

- uzákonění věčné a dědičné závislosti rolníků na šlechtě = NEVOLNICTVÍ
- do této doby rolníci povinni robotou a peněžními poplatky šlechtě, podle práva dne sv. Jiří – 2x ročně (na podzim a na jaře) možnost odstěhovat se od pána i bez jeho souhlasu

- od konce 16. st. právo omezováno, pak sněmem zrušeno = trvalé připoutání rolníků k půdě + osobní závislost = bezpráví, zvůle šlechty, i soudní pravomoci v rukou šlechty

- podpora manufaktur

- Rusko stále bez přístupu k moři (na S Švédsko, na J Turecko)
- zahr. politika: snaha o kontakty s Anglií a Nizozemím

nové výboje

- vojsko: šlechta oddíly vyzbrojených poddaných

1 ) zájem o přístup k Baltu (× Švédsko)

2) rusko – polská válka (1632 – 1634)

1648 – 1654 – osvobozenecký boj ukrajinského atamana Bohdana Chmelnyckého

- proti Polsku

- vých. Ukrajina pod „ochranou“ ruského cara před soc. a náb. útlakem polsko–litevského státu a církve (spojení Ruska a Ukrajiny 1654 na Perejaslavské radě = shromáždění představitelů Ruska a ukrajinských kozáků v Perejaslavi)

další rusko – polská válka (1654 – 1657)

- o Ukrajinu a Bělorusko

- andrusovský mír 1667 (Rusko zisk zpět Smolensk a Černigovsko, zůstala mu levoboční Ukrajina a Kyjev)

1686 s Polskem uzavřeno spojenectví (tzv. „věčný mír“)

- společné nebezpečí od Turků, tažení proti krymskému chanátu

3) expanze na východ – Sibiř

Vnitřní nepokoje:

- městské vzpoury a rolnická povstání proti zdaňování a růstu rolnických povinností (peníze na války, byrokracie)

- např. v Moskvě, v Novgorodě

vrchol: rolnické a kozácké povstání v čele s atamanem kozácké chudiny Štěpánem Razinem

- 1667 – 1671

– v oblasti mezi Donem, Volhou a Uralem
- příčiny: mor, hlad války, útisk
- výpravy donských kozáků (asi 20 tis.) na Volhu proti proudu řeky, dobývání měst, poraženi při obléhání Simbirska, Razin raněn, bohatými kozáky zajat lstí a vydán úřadům, v Moskvě mučen a popraven (hrdina lidových písní)

Fjodor Alexejevič (1676 – 1682)

- regentská vláda Sofie (Žofie) Alexejevny (1682 – 1689) – za syny Ivana a Petra