Loading

22.2.1 1. FÁZE REVOLUCE (1789 – 1792)

Období generálních stavů (5.5. 1789 – 17. 6. 1789) a ústavodárného shromáždění (17. 6. 1789 – 30. 9. 1791).

5/ 1789 král svolal do Versailles generální stavy
- fr. sněm, po 175 letech, naposledy 1614
- voleny po celé zemi (580 zástupců třetího stavu, 270 šlechty, 290 duchovenstva)
– snaha získat souhlas s návrhem nového daňového systému
– krýt schodek ve státním rozpočtu × odpor proti králi

Zástupci třetího stavu (advokáti, úředníci, podnikatelé, obchodníci) se 17. 6. prohlásili za Národní shromáždění
- zástupci národa
– v čele Mirabeau a Sieyés
– žádali volné podnikání, zrušení privilegií, odmítli zvýšení daní)
- 9. 7. za Ústavodárné národní shromáždění (ÚNS)
– k nim většina duchovenstva a část šlechty

Král ve Versailles shromažďuje vojsko
– chce donutit třetí stav k poslušnosti
- nespokojenost lidu, bouře
- útok na Bastilu (královská pevnost, politická věznice)
– po 5 hodinách dobyta
- 14. 7. 1789 – PÁD BASTILY
= vítězství pařížského lidu a začátek revoluce (dodnes státní svátek)

Ohlas v celé Evropě i dalších městech Francie (povstání, bouře), král uznal ÚNS, smíření s bojovníky, přijetí barev revoluce v trikoloře = symbol jednoty krále a lidu (bílá – barva královského rodu, červená a modrá – barva Paříže) – nadšení lidu, představa spravedlivé a lidské společnosti vyjádřena heslem revoluce (Svoboda, rovnost, bratrství).

Zřízeny Národní gardy
- ozbrojené oddíly měšťanů k udržení veřejného pořádku místo královské policie
– v čele markýz La Fayette

Zrušena privilegia aristokratů – mnoho feudálů emigrovalo.

8/1789 Deklarace (Prohlášení) práv člověka a občana
– rovnost před zákonem, náboženská a názorová svoboda, svobodné podnikání
- král odmítl, vojsko × masové vystoupení Pařížanů - král utíká do Paříže

20. 6. 1791 pokus krále o útěk ze země za emigranty
- snaha se šlechtou a za pomocí Rakouska a Pruska zvenčí porazit revoluci
- zrada na hranicích ve Varennes (poznán poštmistrem Drouttem podle portrétu na mincích)
- zatčen, nucen vrátit se do Paříže

3. 9. 1791 vydána 1. francouzská ústava
- Francie se stává konstituční monarchií
- králova moc omezena ústavou, král přísahá věrnost ústavě
- oddělena moc výkonná (král), zákonodárná (poslanci) a soudní (nezávislí, voleni a neodvolatelní soudci)
- základní občanská práva, volební právo pouze pro majetné
- po přijetí ústavy a po králově přísaze věrnosti skončilo ÚNS činnost, ústava nikoho neuspokojila, přetrvala jen 10 měsíců


Zákonodárné shromáždění ( 1.10. 1791 – 20. 9. 1792)
- zvoleno podle nové ústavy z 9/1791
– v popředí pravice = konstituční monarchisté, tzv. feuillanti, nenáviděni dvorem (chce absolutismus) i lidem (chce republiku)
- střed = nezávislí poslanci
- levice (menšina) – radikální jakobíni, cordeliéři
- umírnění girondisté
- jejich vliv sílil (nedůvěra ke králi, postupné přesvědčování o nutnosti republiky)


1. protifrancouzská koalice
– Rakousko (František II.) + Prusko (Fridrich Vilém II.)
- spory: girondista Brissot (pro preventivní válku, předejít intervenci) × jakobín Robespierre (špatný stav armády, nejdříve provést vnitřní změny)

4/ 1792 vyhlášena válka Rakousku
– zpočátku úspěchy zahr. interventů
- pak Zákonodárné shromáždění (ZS) vydalo zvláštní dekret Vlast v nebezpečí
- vedle Národních gard vznik dobrovolnické armády na obranu Paříže, zvl. oddíl dobrovolníků z Marseille (nová bojová píseň – hymna revoluce Marseillaisa, dodnes hymna)

Ludvík XVI. obviněn z vlastizrady (tajné spojení s nepřítelem) - vzniká lidové povstání 10. 8. 1792
- drobní měšťané, obchodníci, tovaryši
- srovnatelné s Bastilou
- v čele Georges Jacques Danton
- útoky na královské paláce
- král zatčen, sesazen, uvězněn vTemplu
- monarchie svržena (moc v rukou komuny = obecní rada ze zástupců lidu)

9/1792 bitva u Valmy (200 km od Paříže)
– intervenční pruská armáda poražena
- ústava zrušena, ZS rozpuštěno, uvolnilo místo Konventu = konec 1. fáze revoluce

Žádné komentáře:

Okomentovat