22.2.2 2. FÁZE REVOLUCE (1792 – 1794)

– vyvrcholení (heslo: „Vítězství, nebo smrt“)

a) období girondistického Konventu (21. 9. 1792 – 2. 6. 1793)

Konvent zvolen na základě všeobecného volebního práva (ale bez zastoupení nejnižších vrstev).

2 politické frakce (kluby):
nejsilnější pozice pravice: umírnění girondisté (průmyslníci a obchodníci), většinou podporováni středem (poslanci bez vyhraněného postoje – „bahno“, „rovina“

levice: radikální jakobíni (montagnardi a cordeliéři), tzv. hora (obsazovali horní lavice vlevo) – chtějí pokračovat v revolučních změnách, opora o lidové vrstvy, v čele: M. Robespierre, Jean Paul Marat, Danton

Diskuze, hlasování o osudu krále.

Společný zájem:

- odstranit krále, vyhlásit republiku, snaha svrhnout tyranii v celé Evropě, poprvé přiznáno volební právo všem mužům (bez ohledu na majetek)

22. 9. 1792 vyhlášena republika

• 1/1793 na nátlak jakobínů popraven král Ludvík XVI. (gilotina) + 10/1793 popravena Marie Antoinetta

- ohromilo Evropu, sjednotilo evr. panovníky proti revoluci

- silná nepřátelská koalice (Rakousko, Prusko, Španělsko, německé a italské státy, Velká Británie, Nizozemí, později i Rusko) = vnější nebezpečí

- vnitřní nepřátelé: roajalistické povstání rolníků ve Vendée v západní Francii (podporováno Anglií) - popravováni přívrženci republiky - povstání krvavě potlačeno + rozpory girondisté × jakobíni – boj Francouzů mezi sebou

Zhoršení hosp. situace – růst cen potravin, pokles hodnoty peněz, nezaměstnanost, hlad, neúspěchy girondistů, odpor lidu se stupňuje, neúspěchy fr. armády v zahraničí

2. 6. 1793 PŘEVRAT

– povstání Pařížanů proti girondistům, obležen Konvent, předáci girondistů zatčeni, revoluce vyvrcholila, její představitelé

– nejradikálnější jakobíni popraveni chudinou

b) období jakobínského Konventu (2. 6. 1793 – 27. 6. 1794)

Hl. politická síla - jakobíni

- chtějí pokračovat v revoluci

– hl. Robespierre

– opora o střední vrstvy a sedláky – opatření v jejich prospěch: na venkově zrušeny feudální povinnosti bez náhrad, rozprodej půdy emigrantů mezi rolníky, přijat zákon o všeobecném maximu (nejvyšší přípustné ceny obilí a základních potravin), dekret proti lichvě a spekulaci, ale stanovení i horní hranice dělnických mezd

Příprava nové ústavy (tzv. jakobínské)

– základní občanské svobody, přirozená lidská práva, zavedena instituce referenda

- povinnost povstat proti vládě porušující práva lidu

– díky zhoršení politické situaci nevešla platnost

Francie znovu ohrožena, povstání na venkově, Anglií obsazen přístav Toulon, obava z návratu z předrevolučních poměrů (revoluce v nebezpečí).

Zavedena revoluční diktatura – „velký teror“.

Jedna ze záminek rozpoutání hrůzovlády: smrt Jeana Paula Marata (7/ 1793) – zastával revoluci, ovlivňoval veřejné mínění.

Výbor pro veřejné blaho

- v čele Robespierre)

– neomezená pravomoc

– řídí obranu země, zahr. politiku, válečnou výrobu a zásobování

Výbor veřejné bezpečnosti

– boj s domácími odpůrci revoluce, dohled na policii, výbory bdělosti

– hledání skutečných i domnělých odpůrců revoluce, politika teroru

– zastrašování, pronásledování)

Vydán dekret o podezřelých – hledání skrytých nepřátel.

Likvidace jiných frakcí, odpor proti církvi - konfiskace majetku.

Země v totální válce

– zavedena všeobecná branná povinnost (muži od 18 – 25 let)

- vyhlášena všeobecná mobilizace

- posílení armády, nová strategie a taktika, upevnění kázně komisaři, sesazeni neschopní důstojníci, do čela mladí lidé oddáni revoluci, , výroba zbraní, zásobování armády, práce v nemocnicích
- do konce roku 1793 zahraniční vpád odražen

– dobyt Toulon (zásluha mladého nadaného velitele Napoleona Bonaparta)

- následují další vítězství

Tvrdá opatření jakobínů i proti nevinným, rozpad jednoty revoluce pod jednotným vedením

- 2 krajní tábory:
radikální levice (hébertisté, Hubert, Rousin)

– rozšíření revoluce, utužení teroru, víra v ustanovení světové revoluční republiky

umírnění „shovívaví“ (daltonisté, Danton, Desmoulinse)

– požadavek uzavření míru s nepřítelem (hl. s Anglií)

- svobody hosp. podnikání, zmírnění revolučních opatření, protest proti omezenému soukromému vlastnictví

Tvrdý boj frakcí

– proti nim tzv. „velký teror“ (nepřátele nejen potrestat, ale také zničit), hromadné popravy, Robespierre díky vojsku ničí skutečné i domnělé odpůrce (popraven i Danton)

- strach, nedůvěra, ztráta široké lidové podpory

- vznik opozice

- 26. 7. 1794 (tj. 9. thermidoru) – Robespierre zatčen a spolu dalšími popraven

= termidorský převrat, konec revoluce (konec její vzestupné fáze)

U moci: nepřátele jakobínských myšlenek, zbohatli z revoluce, chtěli ji skončit, tzv. thermidoriální.