Loading

25.2.1 STŘEDNÍ A JIŽNÍ AMERIKA 1830

Nezávislé státy Střední a Jižní Ameriky

Boj jihoamerických států za nezávislost skončil. Od r. 1811 se téměř každý rok vymanila jedna země ze španělské nadvlády.

Ústřední postavou tohoto zápasu byl Simon Bolívar, zemřel 1830.

  • Jako první vyhlásila svou nezávislost v r. 1811 Venezuela (5.8.).
  • Po ní následovalo Chile v r. 1812 a v r. 1813 Paraguay.
  • Španělé se i nadále snažili o znovuzískání Venezuely, ta však byla od r. 1818 s definitivní platností nezávislá.
  • V r. 1815 prosadila Brazílie své zrovnoprávnění s mateřskou zemí - Portugalskem - povýšením na království.
  • 1822 (7.9.) se pak osamostatnila. Spojené provincie Rio de la Plata (Argentina) se od Španělska odtrhly v r. 1816 (25.5.1810, 9.7.1816).
  • Bolívar a jeho přívrženci se snažili vytvořit spojenou Jižní Ameriku podle severoamerického vzoru.
  • 1819 (7.8.) se Nová Granada a Venezuela spojily do republiky Velká Kolumbie, v r. 1821 se k nim připojila Panama a v r. 1822 Ekvádor.
  • Jednota však netrvala dlouho, v r. 1829 se odtrhla Venezuela, v r. 1830 i Ekvádor, ostatní území vytvořily republiku Nová Granada.
  • V r. 1823 byla vyhlášena nezávislá republika v Mexiku, které bylo od r. 1813 císařstvím závislým na Španělsku.
  • V r. 1825 získala nezávislost Bolívie, v r. 1827 Peru a v r. 1828 Uruguay.
  • Mladé státy zápasily s obrovskými problémy. Velké těžkosti těmto bývalým španělským a portugalským koloniím, dříve naprosto závislým na svých mateřských zemích, způsobovala výstavba hospodářství.
  • Vnitropolitická situace byla dále komplikována konflikty mezi domácími Indiány a kreoly, potomky přistěhovaných Evropanů.

Žádné komentáře:

Okomentovat