Říšská ústava z roku 1871 zajišťovala monarchistickou povahu státu
- budoucnost Německa tak měla být rozhodujícím způsobem závislá na osobě císaře
- Německo zůstalo spolkovým státem (federace 22 států + 3 spolková města)
- každý stát jmenoval reprezentanty do senátu (Bundesrat)
- do sněmu (Bundestag) se volilo všeobecným hlasovacím právem mužů od 25 let
- senát mohl vetovat všechna usnesení sněmu
- silné postavení bylo přiřčeno Prusku, na které v novém státě připadaly 2/3 rozlohy a obyvatel
- císařem pruský král (do r. 1888 Vilém I.)
- předsedou říšské rady = říšským kancléřem Otto von Bismarck
- byl zároveň předsedou pruské vlády, byl odpovědný přímo císaři, ne říšskému sněmu, a spolu s císařem měli většinu hlasů v senátu
- silné postavení také Bádensko, Wűrtenbersko,Bavorsko
Vznikem nového státu se značně proměnil poměr sil v Evropě.
Německo se stalo významným faktorem světové politiky.
Navíc pokračovatel reakční a militaristické politiky Pruska.
Žádné komentáře:
Okomentovat