Předpokládala vzájemnou pomoc při napadení Ruskem, při útoku jiného státu se zavázali k oboustranné neutralitě (Německo se ještě pokusilo rozšířit to o napadení Francií, to ale Rakousko odmítlo).
Německo se snaží obnovit vztahy s Ruskem - 1881 nová „smlouva tří císařů“ - zavazovala neutralitou v případě války s jinou velmocí, zejména s Británií a Francií + dodatek, že s výraznou změnou tureckých hranic musí souhlasit ostatní velmoci.
Itálie se dostala do sporu s Francií kvůli francouzské expanzi do Tunisu - sblížení Itálie s Německem a tím i s Rakouskem - 20. května 1882 podepsána tajná smlouva => Trojspolek.
- slib Německa a Rakouska o pomoci Itálii v případě útoku Francie
- všichni tři se zavázali, že vstoupí do války v případě, že některý z účastníků bude napaden 2 a více protivníky
- pouze Itálie si vymínila doložku, podle které zachová v případě konfliktu s Británií neutralitu
Německo - rakouský blok získal i další spojence - Rumunsko (uzavření obranného paktu) a Španělsko (v případě německo - francouzské války Španělsko postaví na Pyreneje 100 000 vojáků).
Dominantním problémem bylo soupeření v koloniální politice:
Británie a Francie (hlavně Středomoří - např. Egypt; dále v západní, střední a východní Africe - fašodská krize; v jihovýchodní Asii).
1904 tzv. srdečná dohoda
1904 tzv. srdečná dohoda
Spojenecká smlouva Anglie a Francie o rozdělení sfér vlivu ve sporných oblastech Afriky a Asie a o zásadách vzájemné spolupráce:
- do francouzské sféry vlivu Maroko; do britské Egypt a Súdán
- rozdělena sféra vlivu v Siamu (Thajsku) = formální ukončení rivalit obou mocností
- do francouzské sféry vlivu Maroko; do britské Egypt a Súdán
- rozdělena sféra vlivu v Siamu (Thajsku) = formální ukončení rivalit obou mocností
Británie i Francie tolerovaly vznik Konga – kolonie belgického krále Leopolda I. + koloniální území Německa ve východní a jihozápadní Africe
Francie a Itálie (hlavně Tunis a Somálsko, což bylo navíc zostřováno celní válkou) - Itálie zabrala Eritreu, část Somálska
- 1896 útok proti Habeši (Etiopii), ale odražen
- válkou s Tureckem 1911-12 zisk Libye;
- 1896 útok proti Habeši (Etiopii), ale odražen
- válkou s Tureckem 1911-12 zisk Libye;
Rusko a Británie - hlavně oblast střední Asie a Dálného východu - zájem o Afghánistán – vstup do střední Asie a Persii – nafta
Britové se obávali o Indii; 1880 – britské vítězství - Afghánistán pod britským protektorátem, 1907 Persie rozdělena: do sféry britského vlivu s naftovými poli, ruského, jen malá část zůstala nezávislá.
Pak se ještě v 80. letech přidávají další, související s aktivní koloniální politikou Německa (východní a západní Afrika, Oceánie), která naráží na zájmy Británie
Blízký s Střední východ – zájmy všech velmocí (Černé, Kaspické a Rudé moře - naftová pole).
Nejdravější Německo (politika Drang nach Osten)
- 1898 výstavba německého válečného loďstva
- 1899 stavba železnice Berlín – Cařihrad – Bagdád → měla být prodloužena až k Perskému zálivu, proto Británie vyhlásila protektorát nad Kuvajtem (1901; střežil přístup k Basře)
Žádné komentáře:
Okomentovat