28.2 PRUSKO - RAKOUSKÁ VÁLKA 1866

Pruská armáda akceschopnější než rakouská. Rakousko zahájilo mobilizaci již v dubnu 1866, což bylo chápáno jako první krok, na nějž Bismarck čekal. Prusko obsadilo Holštýnsko a vtrhlo do Saska.

V čele pruské armády:

Vilém I. Ludvík (pozdější císař), Helmuth Bernard hrabě Moltke, šéf pruského a německého generálního štábu Otto Eduard Leopold kníže Bismarck

V čele rakouské armády:

Šéf rakouského generálního štábu Ludvík von Benedek, saský princ Albrecht

Počáteční úspěchy Rakouska:

- porážka Italů (přidali se okamžitě na stranu Prusů) u Custozzy (26.6.1866)
- 20.6.1866 vítězství Rakouska v námořní bitvě u ostrova Visu pod vedením prince Albrechta

Ani tyto dílčí úspěchy nedokázaly zabránit rakouskému propadu.

Rakousko nedokázalo čelit pruskému postupu v Čechách.

Jediné vítězství zde zaznamenali 27.6. u Trutnova.

Poté pruská vítězství na Jizeře, u Náchoda, u České Skalice, Jíčína, Svinišťan.
Konečná bitva 3.7. 1866 – u Sadové u HK

- Benedek X Moltke

- střet 2 různých způsobů vedení boje

- Rakousko - sevřené šiky x Prusko - menší rozptýlené oddíly

– zároveň jedna z nejkrvavějších bitev historie
- Rakousko poraženo

- obsazena většina Čech a Moravy

- otevřena cesta na Prahu a Vídeň, ale postup armády záměrně zastaven

Mírová jednání:

- 23. - 26. 7. na zámku v Mikulově¨

- 23. 8. uzavřen tzv. „pražský mír“

Výsledek:

Rozpuštěn frankfurtský sněm

- právo Pruska zřídit Severoněmecký spolek

- Rakousko nuceno uznat anexi Šlesvicka, zříci se Holštýnska, Hannoverska, Hessenska, odstoupit Benátky Itálii, zaplatit kontribuci a zříci se účasti na sjednocení Německa

Rozpuštěn Německý spolek

- vytvořen Severoněmecký spolek - 21 států na sever od Mohanu
- konfederace (samostatnost jednotlivých států)
- celní jednota – včetně jihoněmeckých států
- jednotná měna a zahraniční politika

Sněm vytvořený na základě všeobecných voleb se sešel v Berlíně

- vytvořil Ústavu s platností od dubna 1867
- říšskému sněmu připadla moc zákonodárná, ale jeho usnesení podléhala Spolkové radě, ve které panovalo personální obsazení výhodné pro Prusko

Jihoněmecké státy (Bavorsko, Bádensko, Hessensko, Würtenbersko) se členy spolku nestaly kvůli odporu Francie. Ale mezi nimi a Severoněmeckým spolkem byly uzavřeny určité úmluvy- např. smlouva, že v případě konfliktu na německém území podřídí svá vojska pruskému velení.