V revoluci 1848 se odrazil dlouhodobý odpor Uher proti rakouskému centralismu - maďarské národní hnutí požaduje maďarštinu jako úřední jazyk.
Katalyzátorem událostí se staly události v Paříži v únoru 1848
- zprávy o svržení krále dorazily 1.3. do Bratislavy
- toho využil Lájos Kossuth
- byla sepsána petice s reformními požadavky (rozšířit volební právo, sociální rovnost) a odeslána do Vídně
- byla sepsána petice s reformními požadavky (rozšířit volební právo, sociální rovnost) a odeslána do Vídně
- tam vypukla revoluce taktéž
- Kossuthovy požadavky schváleny
Revoluce vypukla také v Pešti, Budíně, následovala masová shromáždění v Györu, Stoličném Bělehradě, Debrecínku, Témešváru,…
Revoluce vypukla také v Pešti, Budíně, následovala masová shromáždění v Györu, Stoličném Bělehradě, Debrecínku, Témešváru,…
V téže době bylo Rakousko zapleteno do války s Milánem o italské državy. Souběhem událostí v Itálii a Uhrách bylo prakticky paralyzováno.
Revoluce 1848 v Uhrách zvítězila.
Výsledky na jaře uzákoněny - 31 Dubnových zákonů
Výsledky na jaře uzákoněny - 31 Dubnových zákonů
- 11.4.1848 potvrzeny Ferdinandem V.
- Uhry dědičnou konstituční monarchií
- Uhry dědičnou konstituční monarchií
- osoba krále zaručovala svazek s Rakouskem
- zákony nezakazovaly provádět vlastní zahraniční politiku
- posílen status palatina jako králova zástupce, disponujícího v jeho nepřítomnosti veškerými panovnickými pravomocemi
- všeobecné volební právo (podle majetku), rovnost občanů před soudem
- zrušení feudálních přežitků
- vyhlášeno opětovné spojení Uher se Sedmihradskem
V čele vlády Lájos Batthyány
- zákony nezakazovaly provádět vlastní zahraniční politiku
- posílen status palatina jako králova zástupce, disponujícího v jeho nepřítomnosti veškerými panovnickými pravomocemi
- všeobecné volební právo (podle majetku), rovnost občanů před soudem
- zrušení feudálních přežitků
- vyhlášeno opětovné spojení Uher se Sedmihradskem
V čele vlády Lájos Batthyány
Zůstaly dva problémy, které nakonec vehnaly Uhry do války s Rakouskem:
1. nejednoznačnost Dubnových zákonů v otázkách zahraniční politiky a financí a mlčení o armádě
2. vztah Uher k Chorvatsku - Slavonsku a k národnostním menšinám
Uhři prosazovali centralizaci vůči jiným národům
- maďarským požadavkům se postavili na odpor Chorvati, kde byl jmenován bánem Josef Jelačič
- Srbové na svém sněmu v Karlovicích požadovali zřízení srbské vojvodiny s vojvodou Štěpánem Šuplikcem
- sedmihradští Rumuni žádali naprosto "nevídaná" rovná práva s Maďary (přičemž donedávna Rumuni neměli téměř žádnou politickou moc a defacto nebyli uznáváni v Uhrách jako národ)
- Slováci, postavením podobně jako Rumuni, na čele s Ludovítem Štúrem požadovali alespoň zajištění své národní svébytnosti
1. nejednoznačnost Dubnových zákonů v otázkách zahraniční politiky a financí a mlčení o armádě
2. vztah Uher k Chorvatsku - Slavonsku a k národnostním menšinám
Uhři prosazovali centralizaci vůči jiným národům
- maďarským požadavkům se postavili na odpor Chorvati, kde byl jmenován bánem Josef Jelačič
- Srbové na svém sněmu v Karlovicích požadovali zřízení srbské vojvodiny s vojvodou Štěpánem Šuplikcem
- sedmihradští Rumuni žádali naprosto "nevídaná" rovná práva s Maďary (přičemž donedávna Rumuni neměli téměř žádnou politickou moc a defacto nebyli uznáváni v Uhrách jako národ)
- Slováci, postavením podobně jako Rumuni, na čele s Ludovítem Štúrem požadovali alespoň zajištění své národní svébytnosti
Těchto problémů využil vídeňský dvůr, který jmenoval hraběte Lamberga mimořádným komisařem a vojenským velitelem v Uhrách. Uherský sněm naopak toto prohlásil za nezákonné. Lamberg byl lůzou zavražděn a císař vyslal proti maďarské revoluci intervenční jednotky pod velením bána Jelačiče.
Na to maďarský sněm svěřil vládu do rukou „Výboru pro obranu vlasti“ s předsedou Kossuthem.
V té době vypovídá Štúr poslušnost pešťské vládě a vyhlásil nezávislost Slováků. Slovenské dobrovolné jednotky posílené z Čech vpadly do Horních Uher, ale jejich výprava brzy skončila nezdarem. Jelačič byl následně poražen a ustoupil z Uher.
Další postup rakouského vojska zmařilo povstání ve Vídni.
Mezitím Kossuth vydal zatykač na Štúra, Hodžu a Hurbana jako na vlastizrádce.
Maďaři odmítali uznat Slováky a Rumuny za rovnoprávné uherské politické skupiny.
Mezitím se císař Ferdinand V. vzdal vlády ve prospěch svého synovce Františka Josefa I.- ten se necítil Uhrám ničím zavázán a vyslal směrem k Budínu a Pešti vojsko vedené generálem Windischgrätzem.
1.1. 1849 - revoluční vláda opustila město a většina úřadů se usadila v Debrecíně.
Windischgrätz si byl jist vítězstvím, že poslal císaři hlášení, že uherská vzpoura byla potlačena.
Uherské vojenské oddíly vedl plukovník Artúr Görgey.
Revoluce však potlačena nebyla a vládní úřady, jakkoli oslabené, brzy obnovily svou činnost.
Mezitím se císař Ferdinand V. vzdal vlády ve prospěch svého synovce Františka Josefa I.- ten se necítil Uhrám ničím zavázán a vyslal směrem k Budínu a Pešti vojsko vedené generálem Windischgrätzem.
1.1. 1849 - revoluční vláda opustila město a většina úřadů se usadila v Debrecíně.
Windischgrätz si byl jist vítězstvím, že poslal císaři hlášení, že uherská vzpoura byla potlačena.
Uherské vojenské oddíly vedl plukovník Artúr Görgey.
Revoluce však potlačena nebyla a vládní úřady, jakkoli oslabené, brzy obnovily svou činnost.
Windischgrätz zaznamenal úspěchy v bitvě u Kápolny (únor 1849) - opět se mu ale nepodařilo uherské oddíly rozprášit.
Kvůli svým omylům (a porážce u Hatvanu) byl Windischgrätz nucen rezignovat a na jeho místo nastoupil generál Ludwig Welden.
Uherská ofenziva pokračovala, obsadila Vác, Komárno, Pešť a obklíčila Budín.
14. 4. 1849 - habsburská monarchie sesazena - vyhlášena uherská nezávislost.
Kossuth jmenován správcem (prezidentem) státu.
Uhrám se ale nepodařilo získat mezinárodní uznání (Prusko ani Francie nechtěly spor s Rakouskem, Rusko vyhlásilo pomoc Habsburkům) - porážka už byla neodvratná.
V březnu Habsburkové zvítězili definitivně v Itálii a mohli přeskupit svou armádu - plán: ruské a rakouské jednotky obklíčí Maďary ze západu, severu a východu, čímž zlomí odpor
- Görgeymu se několikrát podařilo spojence porazit.
Rozhodující bitvy v srpnu 1849:
Kvůli svým omylům (a porážce u Hatvanu) byl Windischgrätz nucen rezignovat a na jeho místo nastoupil generál Ludwig Welden.
Uherská ofenziva pokračovala, obsadila Vác, Komárno, Pešť a obklíčila Budín.
14. 4. 1849 - habsburská monarchie sesazena - vyhlášena uherská nezávislost.
Kossuth jmenován správcem (prezidentem) státu.
Uhrám se ale nepodařilo získat mezinárodní uznání (Prusko ani Francie nechtěly spor s Rakouskem, Rusko vyhlásilo pomoc Habsburkům) - porážka už byla neodvratná.
V březnu Habsburkové zvítězili definitivně v Itálii a mohli přeskupit svou armádu - plán: ruské a rakouské jednotky obklíčí Maďary ze západu, severu a východu, čímž zlomí odpor
- Görgeymu se několikrát podařilo spojence porazit.
Rozhodující bitvy v srpnu 1849:
- 9. srpna u Temešváru
- 13. srpna u Villágose- Maďaři utrpěli těžké porážky
- 10. – 11. srpna rezignovali členové vlády
- 13. srpna definitivně kapituloval Görgey
- poté v Uhrách vyhlášen výjimečný stav, docházelo k zatýkání, popravám
- mnoho vlastenců emigrovalo
- 10. – 11. srpna rezignovali členové vlády
- 13. srpna definitivně kapituloval Görgey
- poté v Uhrách vyhlášen výjimečný stav, docházelo k zatýkání, popravám
- mnoho vlastenců emigrovalo
Žádné komentáře:
Okomentovat