36.1 REVOLUCE 1905

Koncem 19. století nastává v ruských městech rychlá industrializace, jedná se převážně o železářský a textilní průmysl (období je spjato s ministrem financí, hrabětem J. S. Wittem). Jeho politika sice donesla modernizaci průmyslu, ovšem také katastrofální sociální důsledky. Zavedl vysokou daňovou politiku, déle politiku bez sociálních zákonů, v továrnách této doby pracovaly z více než ¼ ženy a děti a to 12-14 hodin denně, kvetla korupce a hlavně se stále prohluboval rozdíl mezi bohatými a chudými.

Od počátku prvních let 20. století rostou studentské bouře, dělnické stávky a rolnické nepokoje.

V Rusku se také v této době roste tzv. politický terorismus. (jen za rok 1906 došlo k 4 742 atentátům, denně zemřelo v rukou teroristů průměrně 3,5 činovníků carské moci)

V lednu 1905 se k carovi k zimnímu paláci vydal pokojný průvod (hlavně petrohradských dělníků) aby carovi byla předložena petice (zlepšení pracovních podmínek, svolání ústavodárného shromáždění…), ačkoliv byl průvod pokojný policie začala po demonstrujících střílet, výsledkem bylo rozehnání lidí a asi 1000 mrtvých (akci organizoval do té doby neznámý pop Gapon a předpokládá se že se jednalo o policejního provokatéra, který se snažil naschvál radikalizovat mýtinky, akce měla dát carovi záminku k brutálnímu zákroku proti dělníkům) tzv. krvavá neděle.

Na krvavou neděli veřejnost odpověděla vlnou demonstrací a stávek, rolnických nepokojů, povstání vojáků (v Kronštadtu), námořníků na Křižníku Potěmkin…

Car nakonec 17. října byl nucen vydat manifest, kde slibuje občanské svobody a utvoření dumy (celoruský zákonodárný orgán, parlament, slovo ústava stále nevyřčeno).

Volby do dumy nebyly rovné a přímé, levice diskriminována. 1906, 1907 celkem 2 dumy, největší vliv kadeti a trudovici, 1907 duma rozehnána, pak duma, 1907-1912, 1912-1917 více pravicové, měla jen poradní vliv nebo carem ignorována.

Významnou osobností této doby byl, předseda ruské vlády 1906-1911 P.A. Stolypin, velmi schopný, ačkoliv byl oddán carovi, car se bál jeho vzrůstajícího vlivu a dal ho zastřelit, fakticky ale Stolypin vyvedl zemi v této době z krize

Politické strany v Rusku:
Pravice:

nacionalisté - hájí zájmy statkářů a podnikatelů
Okťabristé - hájí status quo po vydání carského dekretu z 10. října
Kadeti - konstituční demokraté, žádají nenásilnou demokratizaci země

Střed:

trudovici-pravicová odnož eserů

Levice:

eseři - socialisté-revolucionáři (vlivem i počtem největší politická strana)

Krajní levice:

sociální demokraté (marxisté)dělí se ještě na bolševiky a menševiky


Na nestabilitu společnosti měla vliv i zahraniční politika 1904-1905 propukla rusko-japonská válka o sféru vlivu na čínském pobřeží. Válka skončila překvapivou a potupnou porážkou Ruska- 1905 uzavřen mír v Portsmouthu (zprostředkovatel Roosevelt) japonsko získává ostrov Sachalin, přístav Port Artur, vliv v jižním Mandžusku a v Koreji.