Hospodářský rozvoj, vhodné podmínky pro vědecký výzkum i kulturní tvorbu, roste počet laboratoří, divadel, časopisů; věda a kultura se rozvíjí v těsném spojení se životem společnosti.
Objevují se nové pohledy na přírodu (Charles Darwin – O původu druhů, vydáno 1859) – střet s církevním chápání světa, kritika církve. Někteří teoretikové Darwinovu teorii později využili pro výklad společenského vývoje, vyvození přirozeného práva silnějšího národa, skupiny či jedince (vládnout slabším a vykořisťovat je: sociální Drawinismus).
Objevy ve fyzice
Formulován princip o zachování energie, Newton, užití mikrokosmu umožnilo poznat svět živé hmoty, Röntgenové paprsky, studium radioaktivity (Marie Curie-Skłodowska), objevena striktura atomů, kvantová teorie, teorie radioaktivity.
Pozitivismus
Zásady nezávislého vědeckého poznání – své teoretické zdůvodnění ve filozofii pozitivismu (zakladatel August Comte), která ovlivnila také pohled na člověk a společnost. Pozitivismus odmítá nedoložené konstrukce a zobecnění, dal podnět ke specializaci věd.
Sociologie a národní hospodářství zkoumají společnost jako organismus, jehož přeměny probíhají podle určitých zákonitostí. Zákonitosti jednání a myšlení člověka začala zkoumat psychologie (Sigmund Freud otevírá nové pohledy do lidského nitra teorii podvědomí, jehož vliv na člověka postihuje nová věda: psychoanalýza).
Chemie
Nové materiály, umělé-syntetické: barviva, léčiva, syntetická vlákna, hnojiva, výbušniny, získání kvalitnějších kovů.
Vznik moderní fotografie (první fotografický systém – 30 min.expozice – Louis Daguerre (1789-1851), vliv fotografie na umění-přestává být zájem o tradiční portrét (vznik nových uměleckých směrů – impresionismus) – rodinné fotografie: revoluce ve vnímání sociálního života; první fotografie z krymské války docílily toho, že se dostalo válečnému konfliktu světové pozornosti, nová dimenze v historické dokumentaci: 50 let před zvukovým záznamem hromadí fotografie pravdivá fakta, podoby minulosti.), biograf (bratři Lumièrové).
Dále hledání nových zdrojů energií, zdokonalení parního stroje, vynález parní turbíny – rychlejší železniční i lodní doprava; uhlí stále hlavní zdroj energie, koncem století i nafta, vynález spalovacích motorů, benzinového motoru.
Elektrická energie, osvětlení (žárovka: T.A.Edison, zdokonalení obloukové lampy: F.Křižík) – tovární osvětlení, ulice, domácnosti – ovlivněna kvalita života společnosti, ovšem nejprve vyšších vrstev ve městech, další sféra uplatnění elektřiny: komunikace: uplatnění bezdrátové telegrafie a telefonu; uplatnění i v průmyslu, koncentrace výroby do průmyslových komplexů, koncentrace obchodu – vznik průmyslových sdružení: koncernů, usilujících o monopolizaci výroby, díky telefonnímu a telegrafnímu spojení i urychlení peněžní transakce a bankovních operací – nárůst finančního kapitálu do výroby.
Pozadu nezůstává ani zemědělská velkovýroba, odbyt zemědělských výrobků zlepšen díky rozvoji konzervárenského a chladírenského zpracování.
Technický pokrok otevírá i nové možnosti ve zbrojním průmyslu, výroba nových automatických rychlopalných zbraní-kulomety, moderní optika pro výrobu zaměřovacích přístrojů, zatím málo využívaná technická novinka – ponorka na motorový pohon, rostoucí poptávka po zbraních – vznik zbrojařských koncernů (Krupp v Německu, Schneider ve Francii, Du Pont v USA, Škoda v AUT-HUN).
Data:
Dynamoelektrický princip – 1866 – Siemens
Žárovka s uhlíkovým vláknem - 1879 – Edison
Výroba vozidel na spalovací motory – 1885-86
Dynamoelektrický princip – 1866 – Siemens
Žárovka s uhlíkovým vláknem - 1879 – Edison
Výroba vozidel na spalovací motory – 1885-86
Žádné komentáře:
Okomentovat