- 1603 nastupuje Jakub I. – spojení Anglie a Skotska
- 1. náznaky neshod s parlamentem
- král chtěl omezit jeho vliv; zadlužování krále (nákladnost dvora..)
- kompromisní zahraniční politika (odmítl pomoc zeti Fridrichovi Falckému)
Vláda Karla I.
- pokus o posílení královské moci na úkor práv parlamentu = pokus o absolutistickou moc
- Karel zaváděl nové daně a cla bez svolení parlamentu, uděloval výhradní obchodní práva, rozprodával úřady a tituly, omezoval podnikatelské volnosti
- král X parlament
- roku 1628 si král vykoupil zvýšení daní na válku přijetím parlamentního Požadavku práv (nedotknutelnost osobní svobody občanů, zákaz zatýkání bez oprávněného důvodu)
- roku 1629 král parlament rozpustil (král se musel obejít bez příjmů z řádných daní – vypsání bylo vázáno souhlasem parlamentu)
- král se mohl opřít o anglikánské biskupy a o vysokou aristokracii
- ve třicátých letech vystoupilo proti anglikánské církvi opoziční puritánské hnutí – vystupovalo proti absolutistické formě vlády, požadovali reformu anglikánské církve (v jejím čele stála rada biskupů, které jmenoval král X odpůrci chtějí demokratickou volbu z kněží)
- 1639 povstání ve Skotsku (snaha podřídit Skotsko anglické nadvládě + skotská církev byla kalvinisticky orientované presbyteriánství) - král chce potlačit, ale chybí mu peníze
- ve finanční tísni král svolal r.1640 parlament X parlament chtěl potrestání královských rádců (arcibiskup William Laud), kteří byli odpovědní za protiparlamentní politiku panovníka
- král to odmítl a parlament rozpustil = období tzv. krátkého parlamentu
Žádné komentáře:
Okomentovat