– symbol komunistického útlaku
- pouze verbální protesty západních mocností kvůli výbušné mezinárodní situaci – americké a sovětské tanky stály naproti sobě několik dní na přechodech mezi západní a východní částí města
- pouze verbální protesty západních mocností kvůli výbušné mezinárodní situaci – americké a sovětské tanky stály naproti sobě několik dní na přechodech mezi západní a východní částí města
1962 - KARIBSKÁ KRIZE
V celém poválečném období byla z celé řady hledisek nejnebezpečnější tzv. kubánská raketová krize, jež se odehrála na podzim 1962. Svět tehdy stál blíže třetí světové válce než kdykoliv předtím.
14. října 1962 zpravodajská služba CIA zjistila rozborem fotografií, získaných nad Kubou letadly U-2, že na ostrově jsou rozmisťovány sovětské rakety středního doletu s jadernými hlavicemi a letadla schopná nést jaderné bomby.
Zdá se, že Chruščov chtěl instalaci raket veřejně oznámit na Valném zasedání OSN v listopadu téhož roku, využít jich jako nátlakového prostředku a dosáhnout stažení západních vojsk ze Západního Berlína. Současně měla být ospravedlnitelná poukazem na existenci amerických raket středního doletu v Turecku a Itálii a na potřebu hájit Kubu před další invazí.
Po zjištění, že Sovětský svaz instaloval na Kubě nosiče jaderných zbraní, projednával Kennedy s týmem nejbližších spolupracovníků možné alternativy postupu. V televizním projevu varoval, že na jakoukoliv agresi vedenou z Kuby odpoví USA odvetným úderem a oznámil opatření: USA uvalily na Kubu námořní blokádu s tím, že americké válečné námořnictvo bude kontrolovat všechny lodě plující na Kubu. USA současně vyhlásily pohotovost ozbrojených sil.
26. října Chruščov ustoupil – v dopise Kennedymu navrhoval kompromis: Sovětský svaz stáhne své rakety, jestliže Spojené státy odvolají blokádu a zavážou se, že nepodniknou na Kubu útok. Následujícího dne Sovětský svaz odvolal své lodě s nákladem zpět a zahájil demontáž raket (součástí dohody bylo i stažení amerických raket z Turecka).
V celém poválečném období byla z celé řady hledisek nejnebezpečnější tzv. kubánská raketová krize, jež se odehrála na podzim 1962. Svět tehdy stál blíže třetí světové válce než kdykoliv předtím.
14. října 1962 zpravodajská služba CIA zjistila rozborem fotografií, získaných nad Kubou letadly U-2, že na ostrově jsou rozmisťovány sovětské rakety středního doletu s jadernými hlavicemi a letadla schopná nést jaderné bomby.
Zdá se, že Chruščov chtěl instalaci raket veřejně oznámit na Valném zasedání OSN v listopadu téhož roku, využít jich jako nátlakového prostředku a dosáhnout stažení západních vojsk ze Západního Berlína. Současně měla být ospravedlnitelná poukazem na existenci amerických raket středního doletu v Turecku a Itálii a na potřebu hájit Kubu před další invazí.
Po zjištění, že Sovětský svaz instaloval na Kubě nosiče jaderných zbraní, projednával Kennedy s týmem nejbližších spolupracovníků možné alternativy postupu. V televizním projevu varoval, že na jakoukoliv agresi vedenou z Kuby odpoví USA odvetným úderem a oznámil opatření: USA uvalily na Kubu námořní blokádu s tím, že americké válečné námořnictvo bude kontrolovat všechny lodě plující na Kubu. USA současně vyhlásily pohotovost ozbrojených sil.
26. října Chruščov ustoupil – v dopise Kennedymu navrhoval kompromis: Sovětský svaz stáhne své rakety, jestliže Spojené státy odvolají blokádu a zavážou se, že nepodniknou na Kubu útok. Následujícího dne Sovětský svaz odvolal své lodě s nákladem zpět a zahájil demontáž raket (součástí dohody bylo i stažení amerických raket z Turecka).
Žádné komentáře:
Okomentovat