50 BOJ O KOLEKTIVNÍ BEZPEČNOST VE 30. LETECH

Kolektivní bezpečnost = v mezinárodních vztazích vytvoření systému, ať již regionálního, nebo celosvětového, jehož účelem je na základě spolupráce států udržet mír a bezpečnost a zajistit, aby nedošlo k napadení jednoho státu druhým státem. Současně zahrnuje i závazek zúčastněných států vystoupit společně proti případnému útočníkovi. Kolektivní bezpečnost ve svých důsledcích znamená nejen vytvoření systému, ale také odstranění příčin, které by mohly vést k vypuknutí války. Předpokladem kolektivní bezpečnosti je zákaz použití síly a hrozby silou v mezinárodních vztazích a povinnost řešit všechny mezinárodní spory pokojnými prostředky. Kolektivní bezpečnost je zajišťována mezinárodní organizací, která je pověřena v případě napadení kteréhokoliv členského státu organizovat kolektivní akci za účelem obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti.

Základ. princip = řešení sporů demokratickým jednáním, cíl Společnosti národů.

Posílení Německa

- hospod. + polit.
+ narůstá vliv VB a USA do evrop. hospodářství

- ústup Fr. politicky - aktivita k posílení

Květen 1930 - Briandovo memorandum o Panevropě

- nejvýznamnější dokument panevropského hnutí

- výzva k 27 státům ustanovit Evropský federální svaz

- členy - podstatná část Evropy (kromě SSSR)

- VB viděli v tom krok ke snížení vlastních pozic - odmítli
- rozpory mezi státy, které mělo memorandum odstranit, byly však natolik silné, že jednání o Panevropě, vedená A. Briandem na půdě Společnosti národů, zůstala zcela bez výsledku -místo spolupráce konkurence + boj o trh