Válka rozpoutaná agresivním blokem fašistických mocností, zvl. Něm., Jap., It.
Vhodné podmínky vedoucí k válce:
appeasement evropských mocností
= usmiřování protivníka ústupky; zejména označení pro usmiřovací zahraniční politiku západoevropských mocností vůči nacistickému Německu před 2.světovou válkou. Hlasatelem politiky appeasementu byly zejména konzervativní kruhy Velké Británie. Jejich cílem bylo zajištění míru v západní Evropě za cenu ústupků Hitlerovi (viz též mnichovská dohoda).
dlouhodobý izolacionismus USA
= politický směr v USA, požadující výhradní nebo převažující orientaci zahraniční politiky USA na americký kontinent, odmítající účast USA v ozbrojených konfliktech mimo tento kontinent a jejich angažovanost ve světové politice, zvláště v evropských záležitostech. Po 1. světové válce byl izolacionismus výrazným směrem v americké zahraniční politice; jeho stoupenci žádali důslednou orientaci na problémy amerického kontinentu, odklon od evropské politiky, omezení přistěhovalectví; prosadili zamítnutí vstupu USA do Společenství národů i vydání zákona o neutralitě (1935 - 1937). Ekonomickou podstatou izolacionismus bylo zaměření velké části amerického kapitálu výhradně na vnitřní trh.
= usmiřování protivníka ústupky; zejména označení pro usmiřovací zahraniční politiku západoevropských mocností vůči nacistickému Německu před 2.světovou válkou. Hlasatelem politiky appeasementu byly zejména konzervativní kruhy Velké Británie. Jejich cílem bylo zajištění míru v západní Evropě za cenu ústupků Hitlerovi (viz též mnichovská dohoda).
dlouhodobý izolacionismus USA
= politický směr v USA, požadující výhradní nebo převažující orientaci zahraniční politiky USA na americký kontinent, odmítající účast USA v ozbrojených konfliktech mimo tento kontinent a jejich angažovanost ve světové politice, zvláště v evropských záležitostech. Po 1. světové válce byl izolacionismus výrazným směrem v americké zahraniční politice; jeho stoupenci žádali důslednou orientaci na problémy amerického kontinentu, odklon od evropské politiky, omezení přistěhovalectví; prosadili zamítnutí vstupu USA do Společenství národů i vydání zákona o neutralitě (1935 - 1937). Ekonomickou podstatou izolacionismus bylo zaměření velké části amerického kapitálu výhradně na vnitřní trh.
diplomacie SSSR
Místo navenek politiky kolektivní bezpečnosti sledování vlastních mocenských zájmů
snaha o co nejdelší neúčast ve válce.
snaha o co nejdelší neúčast ve válce.
Osa Berlín-Řím:
Název svazku fašistického Německa a Itálie, utvořený smlouvou z 25.10.1936, upevněný přistoupením Itálie k Paktu proti Kominterně dne 6.11.1937 a rozšířený vojenským svazkem ze dne 22.5.1939. Dne 27.9.1940 k Ose, přistoupilo Japonsko (Osa Berlín - Řím - Tokio).
SSSR - N:
23. 8. 1938 - sovětsko-německý pakt o neútočení (na 10 let) + tajné dodatky o rozdělení sfér vlivu v Polsku a Pobaltí(ministři zahraničí-Molotov, Ribbentrop)
=spojenectví dosavadních odpůrců
28. 9. 1939 - druhá sovětsko-německá smlouva o hranicích a přátelství - tajný dodatek o nové východní hranici (Litva do sovětské sféry)
SSSR X Jap
duben 1941 - SSSR - smlouva s Japonskem o neútočení
8. 8. 1945 - SSSR - vyhlásil Jap. válku
Název svazku fašistického Německa a Itálie, utvořený smlouvou z 25.10.1936, upevněný přistoupením Itálie k Paktu proti Kominterně dne 6.11.1937 a rozšířený vojenským svazkem ze dne 22.5.1939. Dne 27.9.1940 k Ose, přistoupilo Japonsko (Osa Berlín - Řím - Tokio).
SSSR - N:
23. 8. 1938 - sovětsko-německý pakt o neútočení (na 10 let) + tajné dodatky o rozdělení sfér vlivu v Polsku a Pobaltí(ministři zahraničí-Molotov, Ribbentrop)
=spojenectví dosavadních odpůrců
28. 9. 1939 - druhá sovětsko-německá smlouva o hranicích a přátelství - tajný dodatek o nové východní hranici (Litva do sovětské sféry)
SSSR X Jap
duben 1941 - SSSR - smlouva s Japonskem o neútočení
8. 8. 1945 - SSSR - vyhlásil Jap. válku
Žádné komentáře:
Okomentovat