Loading

3.1 ORGANIZACE

v čele císař
– neomezený vládce + hlava církve
– césaropapismus
– existuje instituce spolucísařství
– prakticky zaniká v 7. století za Konstantina IV.
– vzniká titul autokrator (samovládce)

nejvyšší církevní hodnostář - patriarcha

zůstává senát a organizace městského obyvatelstva – démy
- postupně upadá význam
– ke konci 9. století naprosto ztrácí moc (za Leona VI.)

od 6. stol. úpadek městské civilizace
– menší města zanikla, velká se zmenšila
– centrum ustupuje na pahorek a celé město je opevněné
- středem města už není agora, ale bazilika
- ve městě už nejsou široké třídy, ale křivolaké uličky
– z města mizí velké trhy, specializovaná řemesla a výroba
– město má výlučně obranný ráz (kastra)
- centrum státní a církevní správy

s příchodem Slovanů Řekové odcházejí na ostrovy a do hor
– Slované nejsou organizovaní, nejsou schopni založit vlastní stát
– oblasti, kde se usadili = Sklavinie

agrarizace společnosti
– více než 9/10 lidí se živilo zemědělstvím
– mizí velkostatky
– 7. století – zemědělský zákon
– svobodní sedláci obdělávají vlastní pole, pastviny patří obci
– daň platil majitel, nebo obec, pokud zemřel a půda se neobdělala
- díky četným nájezdům se drobní rolníci od 7. století zbavují svých pozemků, protože nejsou schopni platit daně
– dávají je bohatším a stávají se závislými sedláky
- vzniká nová forma velkostatků
– vyšší byrokracie dostává statky jako odměnu za službu císaři
- majitelem se stávají i církevní instituce (kláštery dostávají dary)
– církev nehospodaří – pronajímá půdu sedlákům

pod vlivem Arabské expanze v 7. stol. nový systém státní správy
– podřízení civilních úřadů vojenským velitelům
- provinciální úřady v Malé Asii podřizovány stratégům
– vojenští velitelé měli nejvyšší pravomoci
spravovaná oblast se nazývala thema (podle vojenského oddílu, který v ní působil)
– vojáci zde potom dostali půdu, ale stále měli obrannou povinnost
– větší motivace k obraně
– na takováto území se později rozdělila celá byzantská říše
– tomuto uspořádání předcházel ravennský a kartaginský exarchát
– také v čele člověk s vojenskou i civilní mocí

Za Leona III. themata rozdělena na menší
– stratégové měli příliš velkou moc a mohli ohrozit císaře
– vynětí soudů z pravomoci stratégů, tam dosazeni úředníci podléhající centrální správě

Leon VI. - úřady hierarchicky organizovány
– podléhaly centrálním úřadům na dvoře císaře
– císař vybíral úředníky
– vzniká byrokratická aristokracie
– společenské postavení záviselo zcela na přízni císaře
– ztráta přízně znamenala naprostý pád
– vedlo k intrikám

zrušena městská samospráva
– centrální řízení x od 10. stol. – rozmach měst, ekonomické oživení – vzrůst obchodu

řemesla organizována do systemat
– státem organizované instituce podobné cechům
– zajištění zásobování, kvality zboží a přijatelné ceny x nebyly samosprávné

za Konstantina IX. Monomacha se mění struktura armády
– mizí vojenské statky
– zavedena nová daň, ze které se platila profesionální armáda
- stoupá počet námezdních vojáků (Normané, Varjagové, Arméni)
– chybí motivace k boji x profesionálové

(perlička: většině sesazeným císařům se dávaly uříznout nosy, protože platil zákon, že mrzák nemůže být císařem – podobně dopadaly i bratři císaře, když chtěl zajistit vládu synovi)

Žádné komentáře:

Okomentovat