8 KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY JAKO ZÁPADOEVROPSKÁ EXPANZE

• v souvislosti s hospodářským a společenským rozvojem E posílila své postavení → pokusila se ovládnout oblast Blízkého východu, která byla pod kontrolou muslimů
• v 11. stol. Turci posílili své postavení → dobyli Turecko,Irán, Azerbajdžán, Sýrii
• spjaty se zájmy římskokatolické církve → snaha rozšířit křesťanskou víru + zajistit poutníků volný přístup k Božímu hrobu v Jeruzalémě
• od konce 11. stol. vojenská tažení evropských panovníků + křesťanských válečníků – křižáků (pláště se symbolem kříže) s cílem osvobodit Svatou zemi (Palestinu) ovládanou muslimy – seldžuckými Turky (1076 dobyli Jeruzalém a obsadili Palestinu = sv. město pro Židy i křesťany), popř. do pohanských oblastí (Pobaltí)
• tažení se účastnila šlechta z Francie, dnešní Belgie a Nizozemí, německých oblastí Svaté říše římské, Anglie + připojení i nižších společenských vrstev

1. křížová výprava (1096 – 1099)

- vyhlášena na sněmu v Clermontu papežem Urbanem II. 1095 (pomoc jeruzalémskému patriarchovi by mu pomohla podřídit si východní křesťanskou církev)
- v jejím průběhu pogromy židovského obyvatelstva
- nejprve výprava neorganizovaných neozbrojených rolníků - neúspěch
- výprava feudálů přes Byzantskou říši a Sýrii do Jeruzaléma - 1099 dobyt (ovládali ho až do r. 1187) - vznik jeruzalémského království
- zakládány řády na ochranu Jeruzaléma – templáři, johanité, řád německých rytířů

templáři

- název podle Šalamounova chrámu v Jeruzalémě, bohatý řád

- 1312 jeho nejvyšší představitelé obviněni francouzským králem Filipem IV. z kacířství

johanité

- ochraňovali poutníky do Svaté země

- pak působili ve Středomoří

- vytvořili nezávislý stát na Maltě - maltézští rytíři

řád německých rytířů

- do konce 13. stol. působil v Palestině, pak podíl na christianizaci E (Pobaltí)

- úpadek po r. 1410 – porážka polsko – litevským vojskem u Grunwaldu

Na dobytém území zřízeny křižácké – hrabství Edessa, knížectví Antiochea, hrabství Tripolis.

2. křížová výprava: (1147 – 1149)

- motivem ztráta Edessy
- papež Eugen III.
- v čele fr. král Ludvík VII. + něm.císař Konrád III.

- účast čes. Vladislava II. (na Blízký východ nedorazil)
- pokus o dobytí Damašku neúspěšný
- 1187 – bitva u Hattínu – křižáci poraženi sultánem Saladinem - obsadil Jeruzalém

3. křížová výprava: (1189 – 1192)

- největší výprava

- jen částečný úspěch = dobyt Kypr

V čele:

- něm. císař Fridrich I. Barbarossa (vítězství nad Seldžúky)
- fr. král Filip II. August
- angl. král Richard Lví srdce (dobytí Akkonu)

- jeruzalémské království se jim nepodařilo obnovit

- dosažení dohody - křesťané mohou do Svaté země putovat jako poutníci

4. křížová výprava: (12O2 – 1204)

- výzva papeže Innocence III.
- Benátky využily tažení ke svému prospěchu - dobyt Cařihrad (obchodní konkurent Benátek ve V Středomoří)

- na dobytém území Latinské císařství X padlo
- byzantská říše obnovena 1261, ale už nikdy neměla takový význam

dětská křížová výprava (1212)

- výprava dětí

- byli bez hříchů, a proto mohly dosáhnout toho, co se nepodařilo hříšným dospělým
- skončila neúspěšně - část dětí nedorazila, zbytek prodán do otroctví muslimům

5. křížová výprava: (1216 – 1221)

- v jejím čele papežský legát
- cílem Egypt, pokus dobýt Káhiru neúspěšný

6. křížová výprava: (1228 – 1229)

- vedl ji císař Fridrich II.
- Jeruzalém získán smlouvou (jen do r. 1244)

- korunován na jeruzalémského krále
- dále Betlém, Nazaret

7. + 8. křížová výprava: (1248 – 1254, 1270)

- vedena Ludvíkem IX. Svatým ¨

- neúspěch, zemřel

Poslední křižácká pevnost Akkon dobyta 1291, postupně zaniká křesťanské panství v Palestině.

Křížové výpravy končí, křesťané tam mohli jako poutníci.