a) francouzský král chtěl ovládnout teritorium fr. mluvících obyvatel
b) zápas o hosp. rozvinuté oblasti Flander (dnešní Belgie) – město Bruggy – odbytiště a zpracovatelské místo anglické vlny
b) zápas o hosp. rozvinuté oblasti Flander (dnešní Belgie) – město Bruggy – odbytiště a zpracovatelské místo anglické vlny
Fran. touha ovládnout území ohrožovala prosperující obchod - Eduard III. zakázal vývoz anglické vlny do Flander a roku 1336 obnovil dědičné nároky na fr. trůn.
I. fáze (1337 - 1360)
V roce 1337 byly potopeny fr. lodě nedaleko flanderského pobřeží.
12. června 1346 anglické vojsko s Eduardem III. a jeho synem waleským princem (Černý princ) se vylodilo v S Francii.
Postupovalo na Paříž - bitva u Crécy (Kresčak) – 26. srpna 1346 – Angličané vítězí hlavně díky lučištníkům.
V roce 1347 je Francie opět poražena – kapituluje město Calais (leží na pobřeží v nejužším místě kanálu La Manche).
Roku 1356 vyhrál bitvu u Poitiers nad Francií Černý princ a uvěznil fran. krále Jana II. Dobrého (výkupné stanovil na 3 mil. zlatých). V roce 1360 byl mezi Anglií a Francií uzavřen mír v Brétigny - výhodná pro Anglii – potvrzeno její držení Gaskoňska, Gugenne a Poitou.
Povstání Etienna Marcela a jacquerie
Po porážce u Poitiers se pokusilo využít pařížské měšťanstvo nastolených poměrů, aby získalo podíl na politické moci. Dauphin (od pol. 14. stol. titul fr. následovníka trůnu) Karel, jenž vládl místo zajatého Jana II. proti měšťanstvu zakročil - povstání v Paříži – do čel kupec Etienne Marcel - nechává zavraždit normandského a champagneského maršálka → dauphin Karel opouští město - Marcel se stal vládcem Paříže (symbol povstalců byly červenomodré čapky, za VFR se k těmto barvám přidala královská bílá lilie - základ fr. trikolory). S Marcelovým povstáním otřásla Francie selská vzpoura, nazývána jacquerie. Povstání propuklo v S a Stř. Francii. Povstání se chtělo připojit k povstání Marcela, ale to tento záměr odmítlo. V červnu 1358 fr. šlechta s navarským králem Karlem Zlým rolníky rozdrtila. I povstání Marcela bylo potlačeno. Marcel byl zabit příznivcem dauphina - Roku 1364 se dauphin Karel vrací - stává se králem jako Karel V. - s tímto jménem je spojen obrat ve stoleté válce.
II. Fáze (1360 - 1415)
V roce 1339 vydal parlament v Anglii Ordonance of Laboures (Ustanovení o pracujících), podle níž každá zdravá osoba do 60ti let, jež nemá živobytí, musí povinně sloužit tomu, kdo pomoc potřebuje, jinak bude uvězněna. Zároveň byla ustanovena max. mzda.
V Anglii propukla epidemie - méně obyvatel - méně rolníků - méně obdělané půdy -zakládání pastvin (šlechtici) - ovce - dostatek vlny - prodávána obchodníkům.
Francie přešla k partyzánské válce - postupně jsou likvidovány anglické opěrné body a v roce 1377 je ohrožováno i anglické pobřeží.
Francie přešla k partyzánské válce - postupně jsou likvidovány anglické opěrné body a v roce 1377 je ohrožováno i anglické pobřeží.
V roce 1377 zemřel Eduard III. (1376 zemřel Černý princ) - na trůn nastoupil Richard, vnuk Eduarda III. (11 let), vládne za něj jeho strýc Jan z Gauntu, vévoda z Lancastru - ten v letech 1377, 1379, 1380 vypsal daň z hlavy (poltax) - 1381 povstání rolníků v essexu a Kentu - vůdce povstání Wat Tyler - povstalci obsadili arcibiskupství v Canterbury - členové potravinářského cechu („žárlili“ na vlivné vlnařské cechy jim totiž otevřeli brány do Londýna). Běsnění zastavil až mladý Richard II., jenž projevil ochotu vyjednávat. Richard II. zrušil nevolnictví. Tyler byl však zabit a jeho hlava byla pověšena místo hlavy arcibiskupa canterburského, kterého povstalci zabili → bez vůdce se selské povstání rozpadlo.
Richard II. se oženil s Annou Lucemburskou, dcerou Karla IV. (českého), nebyl to vojevůdce, nechtěl pokračovat ve válce s Francií x angličtí šlechtici však pokračovat chtěli. Roku 1398 dal Richard vypovědět ze země svého bratrance Jindřicha (syn vévody Jana z Gauntu) a zkonfiskoval jeho majetek - Jindřich se však vrátil do vlasti, získal na svoji stranu parlament - Richard byl roku 1399 sesazen - nový král Jindřih IV. (1399-1413).
Za jeho vlády konflikty s lollardy = stoupenci oxfordského myslitele Johna Wyclifa. Ten viděl nápravu společnosti v reformě církve.
Závěrečné období stoleté války (1415 - 1453)
Další anglický král Jindřich V. (1413-22) po překonání lollardské krize obnovil válku s Francií.
V roce 1415 Anglie zvítězila v bitvě u Azincourtu – uzavřela příměří s burgundským vévodou a v rukou měla celou severní Francii (v této době vládl ve Francii Karel VI. – duševně chorý).
Roku 1420 byla dojednána smlouva v Troyes, jež byla pojištěna sňatkem Jindřicha V. s fr. princeznou Kateřinou z Valois. Podle smlouvy si Jindřich V. zajistil pro sebe i své potomky fr. trůn. Po smrti Karla VI. a Jindřicha V. měl na trůn nastoupit Jindřich z Windsoru (10 měsíců).
1429 – Jana z Arku vůdkyně válečných akcí - zahnala Angličany - obsadila Remeš – zde sídlil dauphin Karel - byl zvolen králem jako Karel VII. – smlouva v Troyes byla neplatná.
1430 Jana z Arku se dostala do rukou Burgunďanů - prodali ji Angličanům - 24. 5. 1431 byla upálena v Ruenu - popel do Seiny.
1435 burgundský vévoda Filip Dobrý se přidal na stranu fr. krále - Francie opět začíná vítězit.
1450 Angličané vyklidili Normandii.
1453 Anglické vojsko podlehlo u Castillonu, Francie získala Bordeaux.
Žádné komentáře:
Okomentovat