Poměry nebyly vráceny před rok 1640. Královská moc zůstala omezena a podřízena kontrole parlamentu král nucen přijat podmínky - tzv. bredská deklarace – slib ponechání půdy zabrané církvi a šlechtě novým majitelům atd.
Státním náboženstvím zůstalo anglikánství.
Na pokus zrovnoprávnit katolíky odpověděl parlament protikatolickým zákonem – Test Act (1673) - funkce smějí zastávat jen příslušníci anglikánské církve.
1679 Habeas Corpus Act - zákaz uvěznit občana bez soudního procesu, stanoveny podmínky zatčení.
Proběhla druhá a třetí anglo-nizozemská válka (1666, 1672).
Karel se spojil s Francií - 1678 byla obnovena anglo-nizozemská spojenecká smlouva.
Rozštěpení parlamentu na dvě skupiny (kolébka novodobých politických stran):
toryové (konzervativní, bohatá statkářská šlechta)
whigové (nižší vrstvy společnosti, opora o obchodníky a podnikatele)
Slavná revoluce
Jakub II. (1685-1688) měl absolutistické a rekatolizační snahy - zbaven trůnu.
Koruna nabídnuta nizozemskému místodržícímu Vilémovi Oranžskému (manželka Marie, dcera Jakuba), který vládl jako Vilém III. Oranžský (1689-1702).
Koruna nabídnuta nizozemskému místodržícímu Vilémovi Oranžskému (manželka Marie, dcera Jakuba), který vládl jako Vilém III. Oranžský (1689-1702).
Znamenalo to konec soupeření Anglie a Nizozemí (dočasné spojení obou států).
Vilém učinil ústupky parlamentu: 1689 Bill of Rights (Listina svobod)
- bez souhlasu parlamentu nebude král rušit a vydávat zákony, vypisovat daně a udržovat vlastní vojsko
- posílení moci parlamentu
- cesta k oddělení moci zákonodárné (parlament) do výkonné (král, ministři)
- Anglie konstituční monarchií
Žádné komentáře:
Okomentovat