Za Karla Velikého správa říše byla obdobná jako v době merovejské, jen okrajové části říše panovník rozčlenil na marky, kde zavedl polovojenský režim.
Kromě světské správy existovala i správa církevní, kde území bylo rozděleno na biskupství (v čele biskup, který je v dané oblasti druhý nejvyšší představitel), toto rozdělení se shodovalo se světským dělením.
Již v době merovejské hrálo velkou roli právo, jež nebylo jednotné, ale lišilo se podle jednotlivých oblastí. Dochovaly se k nám některé zákoníky z nichž nejstarší je Lex salica, což byl zákoník sálských Franků, jež pochází z let 508-511 - ten nám vypovídá o franské společnosti:
- náčelník je pokládán za poloboha pohanských bohů
- otec stojí v čele rodiny a má absolutní moc nad dcerami až do jejich sňatku
- rodina odpovídá za činy svých členů (platila dluhy, mstila je)
- seznamuje nás s procedurou zvanou chrenecruda, jejímž prostřednictvím předával insolventní (zadlužený) Frank své statky a dluhy své rodině. Viník přísahal, že je nemajetný, pak vzal do hrsti hlínu ze čtyř rohů svého domu, levou rukou ji hodil přes rameno na své příbuzné a nakonec jen v košili a bez bot přeskočil plot svého domu, čímž symbolicky ukázal, že se ho vzdává (to potom převzali Germáni ve středověku – označují to jako wergeld)
Z dalších hospodářských kroků můžu jmenovat například mincovní reformu Karla Velikého, jež ovlivnila na dlouhou dobu evropský peněžní systém. Karel zavedl novou minci – denár, jež byl ražen ze stříbra (z jedné libry stříbra, což je 409 g, bylo 240 denárů). Tento systém s malými změnami zůstal až do 13. století.
Žádné komentáře:
Okomentovat