- širší komunitu spojovalo farní obec, zahrnovala obyv. několika vesnic; kostel: organizace veškerá života farní osady i jednotlivce
- při křtu dostával jméno podle světce, příjmení až do novověku nebyla ustálena, mohl měnit, podle přízvisek, která mu dávali ostatní, nedědilo se
- nejdelší vzdálenost, kterou čl. urazil byla na tržiště městu nebo osadě s ustáleným tržním obvodem; privilegované mílové právo vymezovalo takový obvod na 9-11 kilometrů od města
- lokační vesnice:vybudované podle plánů zakladatele
- u návesních sví nebyly domy posazeny do pravidelných řad, ale navazovaly na sebe, lemovaly trojúhel., 4 úhel. nebo okrouhlo náves (okrouhlice)
- obr.: modelové půdorysy vesnic v naších zemích: dlouhá lesní lánová po obou březích potoka, krátká dvojřadá lánová, návesní …
- v čes. zemích převažovala vesnice s řadovým uspořádáním a vesnice návesní
- hospodář. půda se začala vyměřovat: délky míry: pruty a provazce – ty v určitém poměru skládaly lány; délka parcely pole uváděna v honech
- od 13. a 14. stol. zobecnění rámového pluhu ve střední EVR., vyobrazení v kodexu pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna 1396-97; to znamená nástup intenzivnějšího zemědělství
- postup zemědělství do horších půdních podmínek, změna skladby osevu: převládlo žito jako hlavní chlebovina ; j FRa, Šp., stále pšenice pro chléb – dodnes oblasti bílého chleba
- středoevropský zemědělec: sklidil při průměrné úrodě 4 zrna z jednoho zasetého
- výmětem končili polní pláce (cepy či dobytek), zpracování zrna na mouku a kroupy- buď ruční žernovy nebo vození obilí do mlýna, během středověku zobecněly vodní mlýny, větrných málo
- individuální držba polí, pastviny dlouho ve společném vlastnictví vesnických obcí-občiny, zrušena až státním nařízením koncem 18. stol.
- ovce (rozvoj městského soukenictví), vepři, koně 13., 14. stol. jako tažná zvířata místo hovězího dobytku; hlavně církevní a šlechtické dvory- užívání těžšího rámového pluhu
- žebřiňový vůz – povozem sklizňovým, v době senoseče či žních se na něm sváželo seno
- nižší společ. vrstvy: prostý jednodílný kamenný dům s ohništěm
- nosné kůlové konstrukce ukotvené v zemi s vyplétanými stěnami se postupně nahrazovaly stavbami na kamenných podezdívkách, krovy spočinuly na drážkových, roubených nebo brázděných stěnách
- 11.- 13. stol. mezi částmi domu dvojdílného vytvořila síň jako komunikační prostor a vznikl trojdílný typ- venkovská chalupa chlévem nebo komorou
- sociální diferenciace obydlí: městský dům – venkovská usedlost, nejen obytné stavení, ale veškeré hosp.
- uskladnění nevymláceného obilí: 4 kůly, které nad stohem nesly posuvnou stříšku (tzv. brahy či oborohy)
- 13. - 14. stol.: zobecnění trojdílného domu-zahloubané komorové části – dvě podlaží; tak se vyvinul trojdílný dům s sklepem
- 13-15. stol.: topeniště dvou typů: otevřená ohniště spojená s pecí, otevřené ohniště bez pece, odvod kouře zprvu volný nebo otvorem ve stropě-dymníkem-pod střechou
- trvalo ještě dlouho, než se začaly budovat komíny; od 16. stol. vznik tzv. černé kuchyně v zadní části síně
- celkovou změnou kulturní úrovně bydlení:umístění pece a ohniště do síně, kde později vnikla černá kuchyně; dymná jizba s etak proměnila ve světnici –světlici, obytnou jizbu
- vesnice: nezemědělské obory-mlynáři, kováři, krčmy; krčmy většinou na vsích, kde stál kostel
- zaniklo vaření piva v krčmách a z domáckého odvětví se během 13.-15. stol. stalo speciální výrobní odvětví, o jehož monopolizaci sváděli boj měšťané – uplatněním výsad mílového práva - se šlechtou, jež začínala hospodařit na velkostatku
- kostely:jednolodní podélné stavby, ztratili postupně někdejší strategicko-obrannou funkci, kterou přejala opevněná sídla pozemkových vrchností
- úřední dokumenty, nahlédnutí do života vesnice:protokoly inkvizice, zápisy z výslechů před světskými hrdelními soudy – smolné či černé knihy
- Le Roy Ladurie-sonda do malé pyrenejské vsi podle inkvizičních protokolů 1294-1324 ; dívky se vdávali i před 15. rokem, muži píše po 25; na vesnici nebyl neobvyklý konkubinát (hospodářů se služkami a dívkami nižšího sociálního postavení; u nás takto žili i faráři – vizitační protokol pražského arcijáhenství); dávné magické předkřesť. tradice- mrtvému hospodáři ustřihli chomáček vlasů, nehty – aby je neopustil jeho dobrý duch
Loading
13.5 VESNICE – USEDLOST - OBYDLÍ
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat