Loading

13.2 ANTICKÉ ZDROJE

  • 1. tisíciletí před Kristem:vyspělá antická civilizace, podněty dalšímu evropskému rozvoji
  • paní domu učila otrokyně domácím pracem, hospodáři zasahovali do rodinného života otroků, regulovali jejich sňatky (zdrojem Xenofón)
  • přes veškerou pokročilost nestačilo řecké zemědělství uživit velká města jako byly Athény, Korint či Sparta, odkázané na dovoz obilí po moři
  • římská venkovská usedlost – villa- většinou propachtovaným hospodářstvím, na rozdíl od řeckých dvorců nebývaly římské villy shloučeny v osadách
  • problém v latifundiích: nezájem otroka o výsledek práce – něteří z latifundistů rozdělili půdu do nájmu drobným zájemcům o hospodaření – kolónům
  • velký přínos železa: od počátku 1. tisíciletí př.n.l. začalo šířit v Evropě
  • Vergilius – Zpěvy rolnické (Georgica) – konstrukčně dokonalejší oradla
  • oběti Jupiterovi v Římě – dával vláhu celému světu a chránil rodinu i stát; řec. Demeter, řím, Ceres, bohyně úrody, která lidi naučila pěstovat obilí, slavena v dubnových slavnostech; Demeter se podle mýtu synu Diovi na třikrát zoraném poli a ze spojení mu zplodila syna Plúta, boha hojnosti
  • Xenofón zná jediný způsob mlácení obilí-vyšlapávání zrna z klasů přeháněním dobytka přes snopky
  • mlácení holemi s plochými konci, které předcházely středověkým cepům, užívali již antičtí zemědělci při výmlatu osiva, nedocházelo tolik k poškození zrna
  • od 5. stol př.n.l. ruční mlýnky – žernovy:pečlivě opracovaný svrchní kámen s otvorem, kterým propadávalo zrno z násypky do štěrbiny mezi oběma kameny; místo pravěkých drtidel
  • římské zahrady: odrůdy jabloní, hrušní, ořešáky, třešně, višně, švestky, fíkovníky, na poč. letopočtu meruňky, broskve, citroníky
  • sušený ptačí trus –hnojení zelinářských záhonů
  • poč. letopočtu vzniklo zvěrolékařství jako naučný obor

Žádné komentáře:

Okomentovat