Západ: Dnešní Belgie, Nizozemí, Lucembursko, část Francie (Verdun, Méty)
Sever: pobřeží Severního a Baltského moře, hranice u Dánského království (dánský král měl léna v říši – Šlesvicko, Holštýnsko - mohl zasahovat do říšské politiky, zasáhl do třicetileté války), podél Baltiku až ke Gdaňsku (ten už patřil Polsku), patří sem Štětín
Východ: Pomořansko, Braniborsko, Slezsko, Země Koruny české, Rakousy
Jih: sahá k Jaderskému moři (Terst sice patří do území říše, ale není říšské město !!!), Savojsko, Turínsko, Milánsko, Švýcarský svaz, Mantova
- severoitalská část se odtrhla (Piemont, Savojsko, Milánsko, Benátsko)
- do Říše nepatří Uhry, Polsko
Říše rozdělena na kraje (obvody):
Uvnitř krajů se scházeli vladaři a rozhodovali o svých problémech.
Země Koruny české – sice součástí Říše, ale samostatné postavení.
- Rakouský obvod (kraj) – území dnešního Rakouska kromě oblastí kolem Pasova a Salzburgu (Vídeň, Štýrský Hradec, Terst, Trident)
- Bavorský obvod – Řezno, Mnichov, Pasov, Salzburg
- Franský obvod – Bamberk, Ausbach, Würzburg, Norimberk
- Švábský obvod – Stuttgart, Ulm
- Hornosaský kraj (dál od Dánska) - Sasko, Braniborsko – Lipsko, Drážďany, Berlín, Štětín
- Dolnosaský kraj (blíž k Dánsku) – Lübeck, Hamburg, Lineburg, Wolfenbütel, Brunsvick, Magdeburg
- významnou osu tvoří Rýn !
- Falcký obvod – „ostrovy“ kolem Rýna – Trevír, Mohuč, Kolín nad Rýnem, Heidelberg
- Burgundský obvod – dnešní Benelux, západ od Švýcar
- Hornorýnský obvod – Méty, Verdun, Kasel, Fulda
- Dolnorýnský – vestfálský kraj – od Severního moře – sousedil s Nizozemím – Münster, Osnabrück – po řeku Veseru
Zvláštnosti: ZKČ, Švýcarsko (usilovalo o oddělení od Říše), severní Itálie - území, která se do říše nepočítají, mají jiný vývoj.
- Bavorský obvod – Řezno, Mnichov, Pasov, Salzburg
- Franský obvod – Bamberk, Ausbach, Würzburg, Norimberk
- Švábský obvod – Stuttgart, Ulm
- Hornosaský kraj (dál od Dánska) - Sasko, Braniborsko – Lipsko, Drážďany, Berlín, Štětín
- Dolnosaský kraj (blíž k Dánsku) – Lübeck, Hamburg, Lineburg, Wolfenbütel, Brunsvick, Magdeburg
- významnou osu tvoří Rýn !
- Falcký obvod – „ostrovy“ kolem Rýna – Trevír, Mohuč, Kolín nad Rýnem, Heidelberg
- Burgundský obvod – dnešní Benelux, západ od Švýcar
- Hornorýnský obvod – Méty, Verdun, Kasel, Fulda
- Dolnorýnský – vestfálský kraj – od Severního moře – sousedil s Nizozemím – Münster, Osnabrück – po řeku Veseru
Zvláštnosti: ZKČ, Švýcarsko (usilovalo o oddělení od Říše), severní Itálie - území, která se do říše nepočítají, mají jiný vývoj.
Politický systém:
Říše nikdy nebyla pouze německá – nesprávný název.
- velmi teritoriálně komplikovaná
- spěje k dezintegraci – státy vedly odstředivou politiku
- spojuje je titul císaře – 16. – 17. st. - Habsburkové
- 2. nejvýznamnější orgán – Reichstag = říšský sněm
- Říše - jedná se o federaci různých zemí, teritorií, unií, v jednotlivých zemích vládnou říšští stavové = Reichs stavové
- v teritoriích – teritoriální vládci
- stavové uvnitř krajů – zemští stavové = lande stavové
- pod císařem jsou leníci = český král
- v rámci Říše - zemská zřízení – předchůdcem ústavy, zákoník, soubor práv, dle něhož se soudilo
- nejprve byl zvolen římský král, pak korunován na císaře
- volba: sešli se kurfiřti, někdy jen poslali svého zástupce, zvolen nadpoloviční většinou – dotyčný se stal římským králem, vydal se do Frankfurtu nebo do Mohuče, kde se oslavovalo, pak korunován na císaře, mezi tím vládli vikáři
- Reichstag – do roku 1654 v Augšpurku, v Řezně – hlavní slovo měl říšský kancléř
- říšský komorní soud – nejdůležitější soudní instituce – ve Špýru, za nejhorší činy mohl císař někoho „achtovat“ – vynést klatbu (např. na Fridricha Falckého)
- za každý region byl vyslán na Reichstag legát (vyslanec)
- velmi teritoriálně komplikovaná
- spěje k dezintegraci – státy vedly odstředivou politiku
- spojuje je titul císaře – 16. – 17. st. - Habsburkové
- 2. nejvýznamnější orgán – Reichstag = říšský sněm
- Říše - jedná se o federaci různých zemí, teritorií, unií, v jednotlivých zemích vládnou říšští stavové = Reichs stavové
- v teritoriích – teritoriální vládci
- stavové uvnitř krajů – zemští stavové = lande stavové
- pod císařem jsou leníci = český král
- v rámci Říše - zemská zřízení – předchůdcem ústavy, zákoník, soubor práv, dle něhož se soudilo
- nejprve byl zvolen římský král, pak korunován na císaře
- volba: sešli se kurfiřti, někdy jen poslali svého zástupce, zvolen nadpoloviční většinou – dotyčný se stal římským králem, vydal se do Frankfurtu nebo do Mohuče, kde se oslavovalo, pak korunován na císaře, mezi tím vládli vikáři
- Reichstag – do roku 1654 v Augšpurku, v Řezně – hlavní slovo měl říšský kancléř
- říšský komorní soud – nejdůležitější soudní instituce – ve Špýru, za nejhorší činy mohl císař někoho „achtovat“ – vynést klatbu (např. na Fridricha Falckého)
- za každý region byl vyslán na Reichstag legát (vyslanec)
Vládcové a nejvýznamnější města jednotlivých obvodů:
Rakouský obvod – Habsburkové + burgundský obvod – Vídeň, Terst
Švábský – knížata Würtemberská, Bádensko – turlaššká – Ulm
Bavorský – Wittelsbachové – Řezno, Pasov, Mnichov
Franský – franští Hohenzollernové, Bamberský biskup – Norimberk
Braniborský – braniborští Hohenzollernové
Falcký – falckrabě rýnský (Wittelsbach), kurfiřti (mohučský, trevírský, kolínský)
Hornorýnský – Hessensko – kaselský kníže – Strassburg, Méty, Kasel, Verdun
Dolnorýnsko – vestfálský – münsterský biskup, Jüllich - cléve knížata, Wittelsbachové – Kolín nad Rýnem (katolíci), Dortmund (luteráni) – Münster, Osnabrück
Dolnosaský – vévodové brunšvičtí, Brunšvicko – wolfenbütelští, dánský král, vévodové magdeburští – Magdeburg, Lübeck
Hornosaský – saští Wetinové (Drážďany), braniborští Hohenzollernové (Berlín), saský kurfiřt
V ZKČ – komorní soud – řízen císařem, zemský soud – řízeno panovníkem.
Rakouský obvod – Habsburkové + burgundský obvod – Vídeň, Terst
Švábský – knížata Würtemberská, Bádensko – turlaššká – Ulm
Bavorský – Wittelsbachové – Řezno, Pasov, Mnichov
Franský – franští Hohenzollernové, Bamberský biskup – Norimberk
Braniborský – braniborští Hohenzollernové
Falcký – falckrabě rýnský (Wittelsbach), kurfiřti (mohučský, trevírský, kolínský)
Hornorýnský – Hessensko – kaselský kníže – Strassburg, Méty, Kasel, Verdun
Dolnorýnsko – vestfálský – münsterský biskup, Jüllich - cléve knížata, Wittelsbachové – Kolín nad Rýnem (katolíci), Dortmund (luteráni) – Münster, Osnabrück
Dolnosaský – vévodové brunšvičtí, Brunšvicko – wolfenbütelští, dánský král, vévodové magdeburští – Magdeburg, Lübeck
Hornosaský – saští Wetinové (Drážďany), braniborští Hohenzollernové (Berlín), saský kurfiřt
V ZKČ – komorní soud – řízen císařem, zemský soud – řízeno panovníkem.
Struktura Reichstagu:
383 stavů v Říši (1521).
383 stavů v Říši (1521).
Nejdůležitější císař.
1. kurfiřti
- duchovní – arcibiskup mohučský, trevírský, kolínský
- světští – český král, falckrabě rýnský, saský, braniborský kurfiřt
- měli právo volit císaře
- říšský vikář – zastupoval císaře, když se neúčastnil, byli 2 – kurfiřt saský, falcký
2. světská a duchovní říšská knížata
- světští – český král, falckrabě rýnský, saský, braniborský kurfiřt
- měli právo volit císaře
- říšský vikář – zastupoval císaře, když se neúčastnil, byli 2 – kurfiřt saský, falcký
2. světská a duchovní říšská knížata
– nemají právo volit císaře
- říšští preláti – duchovní
- hrabata a baroni
3. svobodná říšská města
- říšští preláti – duchovní
- hrabata a baroni
3. svobodná říšská města
– mají autonomní status
– mohli vyslat svého zástupce na Reichstag
4. drobná rytířská šlechta = říšští rytíři
5. říšské vsi – vsi, které měly svobodný status
Počet kurfiřtů vrostl – za třicetileté války byl falcký kurfiřt (falckrabě rýnský) nahrazen bavorským, pak mu byl titul vrácen, ale bavorský zůstal - 8 kurfiřtů, roku 1692 přibyl ještě hannoverský kníže - 9 kurfiřtů.
4. drobná rytířská šlechta = říšští rytíři
5. říšské vsi – vsi, které měly svobodný status
Počet kurfiřtů vrostl – za třicetileté války byl falcký kurfiřt (falckrabě rýnský) nahrazen bavorským, pak mu byl titul vrácen, ale bavorský zůstal - 8 kurfiřtů, roku 1692 přibyl ještě hannoverský kníže - 9 kurfiřtů.
Použitá literatura:
Müller, H.: Dějiny Německa, Nakl. Lidové noviny, Praha 1995, s. 29 - 87.
Dorazil Otakar: Světové dějiny v kostce, nakl. Papyrus, Vimperk 1992, 154 – 166.
Žádné komentáře:
Okomentovat