7. stol. – ztrátou východních provincií se sjednotila kultura – postupně se více užívá řečtiny – předtím ještě doznívala latina.
architektura
– baziliky, rotundy
chrám Hagia Sofia (chrám Boží Moudrosti – první pol. 6. stol.)
- křížový půdorys, kopule, sloupy z mramoru, ozdobné hlavice
- výzdoba – mramorové desky, zlaté mozaiky
– dal postavit Justinián, když byla stará bazilika Boží Moudrosti zničena povstáním Nika
- 8. – 9. století klesla úroveň staveb
– bazilikální chrám Boží moudrosti v Soluni – masivní stěny
- za makedonské dynastie – malé kostely – půdorys kříže, zaklenuto kupolí
– nejlepší: klášterní komplex sv. Lukáše v Boiótii – mozaiková výzdoba, nástěnné malby
malířství
– výzdoba chrámů
– mozaiky na zlatém podkladu
- ikony (přenosné obrazy svatých na dřevěných deskách)
- reliéfy – náboženská tématika
- převažuje plošné zobrazení – dvojrozměrné – postava nesouvisí s ostatními, je malována zepředu, nepohybuje se – spíše duševní stavy, než tělesné proporce
- za ikonoklasmu nahrazeny postavy geometrickými tvary a rostlinnými motivy
– celkový úpadek malířství
- 10. – 11. století zájem o trojrozměrné zobrazení
- přirozený pohyb postav, vlající roucha – iluminace tzv. Pařížského žaltáře
- vznikají portréty císařů – jsou ještě strnulé – návaznost na ikonografickou tradici
řezbářství
– 10. a 11. stol. – řezby do slonoviny
– reliéfy, výzdoba knižních vazeb
řemeslo na vysoké úrovni
– zpracování zlata, stříbra, skla, drahé látky, hedvábnictví
přírodní vědy
- medicína – Justiniánův dvorní lékař Aitios z Amidy, vesměs vznikají kompilace inspirované Galenem
- matematika
- vynález řeckého ohně
vzdělání
– vzdělání odděleno od církve
- do 6. století přetrval způsob vzdělávání z antiky
– základní vzdělání – osobní učitel
– vyšší vzdělání – sofisté
- 2 univerzity (Konstantinopol, Alexandrie)
- 2 specializované vysoké školy – práva – Beryt, medicína – Pergam
– 7./8. století – úpadek středního a vysokého školství (už jen v Konstantinopoli)
– základní školství už méně využívá antických autorů – více využity žalmy apod.
z rétoriky vzniká pod vlivem křesťanství homiletika (řečnictví v chrámech)
- církevní hymny, vznik teologické literatury
– od 8. stol. polemická literatura – souvisí s ikonoklasmem
- postupně upadá klasická poezie – vznik poezie pro liturgické účely (kánony)
historiografie
– 5./6. století Zosimos – nepřítel křesťanství
- Prokopios z Kaisareie – války císaře Justiniána – vrcholné dílo (objektivita, literární styl)
- Agathias, Menandros Protektor...
vznikají kroniky, hagiografické legendy – Athanasius – život poustevníka Antonia
- s úpadkem měst přichází úpadek kultury – umění naráželo i na ikonoklastické hnutí
nový rozkvět kultury od přelomu 8./9. století
tzv. makedonská renesance
– snaha o navázání na klasickou vzdělanost
zavedení nového písma
– minuskule nahradila uniciálu (majuskuli)
– urychlilo opisování knih
– písmena nestála samostatně – navazovala
– opisování antických kodexů – iluminace
- znalost archaického jazyka
- znovu pozornost antické poezii a rétorice
- znovu pozornost antické poezii a rétorice
10. století – vytváření encyklopedických děl
– Konstantin VII. Porfyrogennetos – sám se autorsky podílel – spisy O ceremoniích císařského dvora, Excerpta Constantiniana – výpisky z řeckých historiků od Hérodota do 9. století
- vznik zemědělské encyklopedie atd.
Prameny a literatura:
Edice pramenů:
tzv. bonnský korpus
řecká patrologie
Corpus fontium historiae byzantinae
Literatura:
G. – H. Beck: Das byzantinische Jahrtausend
J. Bidlo: Kultura byzantská, její vznik a význam
R. Browning: The Byzantine Empire
R. Dostálová: Byzantská vzdělanost
L. E. Havlík: Přehledné dějiny Byzance
K. Müller: Vznik a sláva byzantské říše
S. Runciman: Bysantine Civilisation
P. Schreiner: Byzanz
K. Wessel: Die Kultur von Byzanz
B. Zástěrová a kol.: Dějiny Byzance
Žádné komentáře:
Okomentovat