10.2 UMĚNÍ STŘEDOVĚKU

Vyrůstá také z antických vzorů, románské umění –1. zmínky v křesťanských katakombách, v podzemí starověkého Říma: přejímání antické techniky nástěnných maleb, zároveň náměty i motivy – ovšem s jiným symbolickým významem. Motivy antického pastýře (muž nesoucí ovci – původně Orfeus, se v křesťanské době vysvětluje jako Ježíš a jím vedený věřící: symbolismus.

Po legalizaci křesťanství a milánském ediktu z roku 313 architektonické projevy hlavně v architektuře.

Kostely – dva typy - bazilika a centrální stavba.

Bazilika: původně přijímací místnost římských císařů, určená ke shromažďování věřících, ke kázání a ke konání slavnostních příležitostí, stává se postupem času biskupským kostelem, ve svém půdorysu kříže.

První etapy středověkého umění:

Karolinská renesance, konec 8. století, poté návaznost: umění ottonské (10.stl).

Románská architektura, pozn.: příklad rotunda sv.Kateřiny ve Znojmě(12.stl.) – zdobená nástěnnými malbami: byzantský vliv, chrám sv.Jiří, románský biskupský palác v Olomouci, sídla Johanitů – křižácké hrady ve Svaté zemi.

Rozvoj také knižní malby – iluminace, zobrazování osob dle společenského postavení (hieratická perspektiva – prostupuje i do gotického umění).

Dále inspirace:
Křížové výpravy, rozkvět rytířství (heraldika) – první pasování na rytíře se událo v Cambrai v severní Francii, rituál záhy ovlivněn církví, s tím souvisí i dvorské umění, pozdější gotická dvorní lyrika, epika.

Středověká hudba

1. období jednohlasého zpěvu – monodie (6.-10.stl.)
2. raný vícehlas (11.-12-stl)

Rozvoj na základě křesťanství – liturgický zpěv (chvalozpěvy, hymny), vrchol gregoriánský chorál.

Pozdní středověk rozvoj i světské hudby, včetně lidové.

Počátky: využití řecké stupnice, zpívané slovo na řecké melodie.

Papež Řehoř Veliký (540-604) nechal upravit několik liturgických zpěvů a nařídil, že během bohoslužby smějí zpívat pouze vzdělaní kněží nebo řádoví bratři a liturgický zpěv musí být jednohlasný, bez doprovodu na hudební nástroje – tém vzniká model univerzálního křesťanského zpěvu při bohoslužbách – tzv. gregoriánský chorál dle něj. Z pozdějších forem gr. chorálu se vyvíjí lidová duchovní píseň (např. česká: Hospodine pomiluj ny, jejíž původ spadá možná do 10.stl, německá: Kristus vstal z mrtvých a Svatováclavský chorál – 12.stl.).

Hudební dramatizace: církevní témata, biblické náměty, liturgické velikonoční a vánoční hry, později do nich pronikají i světská témata a zavádí se komické lidové postavy, česká památka: Hra tří Marií, Mastičkář. Výše zmínění trubadúři spadají ryze do hudby světské (pozn.: český potulný hudebník Dobřeta, kterému kníže Vladislav I.za jeho služby uděluje pozemek ve východních Čechách). Dále ryze světská lidová píseň: první dochované památky umělé písně světské z 9. a10. stl. - např. Carmina burana.

Hudba instrumentální: od 13. stl., skladby taneční (nejstarší památkou je Estampidou z přelomu 12.a13.stl). Hudební nástroje: od 9.stl.zápis hudební myšlenky, prameny k poznání: literatura, výtvarné umění – nástroje smyčcové, drnkací (loutna, harfa), klávesové (varhany, ve 14.stl. klavír v primitivní podobě), dechové (flétny, píšťaly, rohy), také nástroje bicí.

Umění a architektura

Románské umění

Gotické umění

Gotika se šíří ze severní Francie do ostatní Evropy (St.Denis – opat Suger, hrobka fr.králů, také korunovační ceremoniály, uležen ORIFLAMME – fr.válečné korouhve sv.Diviše; však první gotická klenba v katedrále v Sens, dále např.katedrály: Remeš, Notre-Dame, Chartres, Sainte-Chapelle vystavěna sv.Ludvíkem); V Itálii nebyla gotika nikdy přijata: umění gótské (barbarské), pojmenováni až v době renesance - Giorgio Vasari (1511-1574), od něj pochází i pojem manýrismus, pokládán za prvního kunsthistorika, mimo jiné dvorní malíř Medicejů, it.architekt.