13.6 SEDLÁK A MĚŠŤAN – PODDANÝ A VRCHNOST

• užívání peněz, k tomu nutné přebytky vlastní produkce
• měšťané se začali titulovat podle urozených (oslovení pan – dominus - původně jen pro šlechtice); samo slovo šlechtic je odvozeno od ušlechtilého rodu; měš´tan ale nadále zůstával cizím elementem ; m. shlíželi zase sami s despektem na sedláka a stíhali satirou nemajetného šlechtice
• město: zkažené, šířilo novoty (pro venkov)
• města - v zemědělství částečně vlastní výrobu, někdy z. převládlo
• nejvýznamnější středověké dílo o zemědělství: Petr de Crescentiis Opus ruralium commodorum 1305
• zastavení kolonizačního procesu v různých evrop. oblastech od pol. 14. stol.; hromadné zanikání vesnických sídel - poustek; 14.-16 stol. zánik sídel kvůli úbytku obyv. , 1309-1317 katasrofální neúroda, černá smrt z Orientu
• zhoršování kvality mince – pro pozemkovou vrchnost pach výhodnější než emfyteuze s pevně stanovenou rentou; pachtovní systémy dovolovaly cenovou hladinu přizpůsobovat
• znevolňovaní zásahy pozemkové vrchnosti- nespokojenost poddaných – bouře od 15. stol.
• aristokrati z vlivných rodů stály o prebendu spojenou s vyšší církevní hodností,stali se preláty
• manský vojenský systém nahražen žoldnéřským- drobní vesničtí zemani se nemohli uplatnit v jízdním vojsku nejbližšího hradního pána; jako svobodníci splynuli pak často s venkovskou vrstvou privilegovaných sedláků; rozvinutí peněžního systému někdejší válečnickou šlechtu přivádělo na mizinu
• během 17. století v důsledku deprese po 30ti leté válce, odbytová krize (systém monopolů uvnitř uzavřeného dominkálního trhu, který ovládali statkáři);postupně v řadě krajin převládl robotní typ velkostatku, provázený znevolňovacími tendencemi