- „bitva tří císařů“
- Francie (Napoleon Bonaparte, vítěz)
- proti Rusko (Alexandr I.) + Rakousko (František II.)
- Rusko + Rakousko velké sebevědomý - Napoleon toho využil + manévry, předstíranými ústupy vlákal nepřátelská vojska do terénu, který důkladně prozkoumal („znal předpolí Slavkova stejně dobře jako pařížské okolí)
- spojenecká vojska měla před příchodem posil převahu 85 000 mužů (ztráta 36 tis. mužů) × 73 000 (Fr.)
- mnoho Rusů utonulo, když fr. dělostřelectvo pod nimi rozstřílelo led na zamrzlých rybnících
- těžiště střetnutí: nejvyšší pahorek Prac v centru ruské bitevní linie, Francie likviduje protivníka po částech
- operace trvala od 6 hodin mlhavého rána do poledne
- v centru slavkovského bojiště na prateckém kopci od roku 1911 secesní Mohyla míru (20 m vysoká, památník a pohřebiště padlých, architekt Josef Fanta), uvnitř objektu je kaple
- 6. 12. uzavřeno příměří na zámku ve Slavkově
26. 12. prešpurský (bratislavský) mír
- Rakousko se vzdalo italských a balkánských držav (Benátsko, Istrie, Dalmácie) a část Tyrolska
- další území Rakousko ztratilo ve prospěch Napoleonových německých spojenců Bavorska, Bádenska, Wurttemberska
- vítězství si Francie připomíná dodnes: na pařížském Place Bendíme je sloup s Napoleonovou sochou obložený bronzovými reliéfy z 1200 ukořistěných děl, dále Vítězný oblouk, Slavkovské nádraží (Austerlitz)
- u Slavkova rozhodnuto o zániku SŘŘNN (trvala od obnovení císařství 962 – 1806)
- František II. nucen vzdát se titulu římskoněmeckého císaře, prohlásil habsburskou monarchii za „císařství rakouské“ a stal se prvním zákonným císařem = František I. (1806)
- dosavadní znak římskoněmecké říše – dvojhlavý orel si přisvojila rakouská monarchie
- císař rakouský je současně králem českým a uherským, používá se zkratka „c. k.“ (státní úřady se označovaly za císařské a královské)
Žádné komentáře:
Okomentovat